Pseudobarokní sochařské dílo z roku 1882 obyvklého ikonografického pojetí zasazené do prostoru před hřbitovem.

Na čtvercové základně ukončené zvonovnicí tvarovaný sokl v dolní části konvexně vydutý dekorovaný volutovým motivem s osmiřádkovým malovaným německým nápisem v novověké kapitále STATUE DER/ HEILIGEN/ DREIFALLTIGKEIT/ GEWIDMET VON/ MATHIAS/ ELIZABETH/ ROTTER/ IM JAHRE 1892//. Sokl je ukončený vyloženou římsou s bohatou profilací. Na soklu čtyřboký podnož s šestiřádkovým malovaným českým nápisem v novověké kapitále SOCHA/ NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE/ VĚNOVÁNO/ MATHIASEM / ELISABETH/ ROTTEROVÝMI/ V ROCE 1892// nesoucí sloup ukončený oblounovou římsou a ionskou hlavicí nesoucí samotné sousoší Nejsvětější Trojice trůnící na oblačné základně se zeměkoulí pod nohama. Nalevo Bůh Otec, napravo postava Krista, mezi nimi masivní kříž, který Kristus objímá levou rukou. Nad křížem se vznáší holubice Ducha svatého. Otec a Syn jsou odění ve splývavých řízách, vlasy padající na ramena, tváře lemovány plnovousem.