Obec Přibyslavice tvoří  dva katastry, Přibyslavice a Radoškov, které mají celkovou výměru 852 ha. Přibyslavice leží v nadmořské výšce 483 – 518 a Radoškov  445 - 470 metrů nad mořem. Název obce je patrně odvozen od  osobního jména "Přibyslav".

Vesnice je  velmi stará, již od roku 1048 byla s " újezdem Domášovským" darována knížetem Břetislavem Rajhradskému klášteru. První písemná zmínka o obci je z roku 1175. Byla to typická slovanská osada rozložená v nerovném terénu skrytém mezi lesy. Nedaleko vedla prastará cesta spojující  Jihlavu s Brnem, tedy Čechy s Moravou.

Obec se rozkládá na svazích Přibyslavického potoka. Tvoří ji veliká nepravidelná náves, na niž jsou zahrady, rybník a zvonička. V obci býval panský hostinec, kovárna, palírna kořalky, mlýn s pilou, myslivna a v údolí několik rybníků. Na okraji Přibyslavic byla vystavěna v 80. letech 18. století  říšská silnice z Brna do Jihlavy.

Obec souvisela s osadou Otmarov, založenou proboštem Otmarem Konrádem Rajhradským, který r. 1786 zdejší poplužní dvůr zrušil a na "familie" rozdělil (v některých původních domech jsou dosud zachované klenby). Osadu tvoří dvě kolmé uličky, stavení bývalého panského dvora jsou identifikovatelná dodnes.

V roce 1960 se s Přibyslavicemi sloučil Radoškov jako místní část. Název této bývalé obce je odvozen od osobního jména Radoch (Radošek). První písemná zmínka  je z roku 1255. Byl také majetkem kláštera Rajhradského - býval zde panský dvůr. Radoškov leží na vyvýšeném výběžku nad soutokem Bílého a Přibyslavického potoka. Osadu tvoří jedna ulice a náves s bývalou venkovskou školou, postavenou v r. 1899 a uzavřenou v  r.1960,  zvonicí, hasičským skladištěm a obecní studnou, ostatní domy jsou roztroušeny na svazích. K Radoškovu náleží také samoty Borkovcova pila a Spálený Mlýn.