Rod Belcrediů získal jimramovské panství v roce 1778 sňatkem Antonína Belcrediho s Marií Antonií z Freiensfelsu. Příslušníci rodu byli nejprve pochováni na starém hřbitově u kostela a poté do nové, v roce 1869 postavené rodinné hrobky.

Hrobka byla postavena na svahu Padělku asi 150 m nad evangelickém kostelem. Přístup k ní byl po cestě, lemované alejí kaštanů. Hrobka je kamennou stavbou, obdélníkového půdorysu, krytá nízkou hřebenovou střechou. Je postavena v novogotickém stylu. Ke vchodu vede krátké kamenné schodiště, lemované ozdobným zábradlím. Vstup je na užší straně mohutnými dvoukřídlými vraty, zakončenými gotickým obloukem a zajištěnými ocelovou mříží. Nad vchodem je nápis: BREATI MORTUI GUIIN DOMINO MORIURTUR (Blaženi mrtví kteří zemřeli v pánu). Po obou stranách vrat jsou úzká gotická okna, která zajišťují osvětlení vnitřního prostoru. Na protilehlé straně je malé okénko s gotickým žebrovím.

Podlaha hrobky je kamenná. Dubové rakve s ostatky zesnulých jsou uloženy po obou stranách hrobky. Nad rakvemi jsou umístěny erby se jmény, rodnými daty a tituly pochovaných. Na čelní stěně hrobky je malý oltář a  nad ním velký dřevěný kříž. Bylo tradicí, že hrobka byla přístupna k bohoslužbám a veřejnosti každoročně na Den zesnulých.