Deblín (v nejstarších pramenech také Deblyn, Doblyn, Dobelin, Dobilin) je velmi stará osada. Leží na svazích dvou ramen Deblínského potoka, který po asi sedmi kilometrech klikatění mezi kopci vtéká v Tišnově do řeky Svratky.

Nejstarší písemný pramen, který dokládá osídlení tohoto místa, je z roku 1173. Podle nálezu užitkové keramiky, datované do 10.století, lze však usuzovat i na starší, mladohradištní osídlení. Koncem 12.stol. se začíná na Deblíně vytvářet panský rod, který brzy patřil, spolu s pány z Pernštejna a z Lomnice, k nejvýznamnějším na Tišnovsku. Ve 13.stol. zastával důležité postavení mezi moravskou šlechtou a měl styky i s nejvyšší šlechtou. Dokládá to listina z roku 1234, podle které daroval Ratiboru z Deblína, za služby prokázané královně Konstancii, celé své právo na stříbrných dolech u Deblína její syn Přemysl, markrabě moravský. Z téhož roku je i zakládací listina cisterciáckého ženského kláštera porta coeli v nedalekém Předklášteří. Jako svědek je na ní uveden také Ratibor z Deblína a jeho syn Artléb.
Asi v té době byl také postaven na panském sídle v Deblíně románský kostel. Po několika, během staletí provedených úpravách, mu zůstala od poslední přestavby v polovině 18.stol. až do dneška barokní podoba. Původní kostel byl součástí sídelního kamenného hradu. Po dlouhém úpadku způsobila jeho definitivní zánik třicetiletá válka.
Po vymření pánů z Deblína se majitelem panství stali páni z Lomnice. Poslední majitelé, páni z Boskovic, prodali roku 1466 městečko Deblín s dvorcem a hradem královskému městu Brnu. Roku 1784 byl rozdělen a rozprodán dvaceti, původně německým rodinám, nastěhovaných sem ze severních Čech. Dnes již dávno splynuly se svým okolím. V té době měl Deblín na devadesát obývaných domů, kostel, faru, školu a obecní dům, žilo tam více než 500 lidí. Pošta funguje v Deblíně od roku 1860. V roce 1948 zde žilo ve 250 domech 1176 obyvatel. Charakter obce Deblína je hlavně určován způsobem obživy jeho obyvatel. Dříve to bylo převážné zemědělství, práce v lese, drobná řemesla, obchod a přechodně – létech 20. a 30. hromadné krmení hus a jejich rozvoz a prodej hlavně v Brně. Dnes pracuje v zemědělství mnohem méně lidí. Část jich dojíždí za prací do okolí nebo až do Brna, část podniká soukromě nebo využívá nově vzniklých pracovních příležitostí v místě. Tvář obce dokreslují občané svými zálibami, zájmy a zábavami, kteří se sdružují do spolků, kroužků a podobných organizací. Tak již v roce 1894 se utvořil čtenářský kroužek, jímž založená knihovna funguje dodnes. Byly také sehrány první divadelní hry v Deblíně. Po první světové válce vznikly dva sportovní a vzdělávací spolky- Sokol a Orel Do padesátých, případně šedesátých let sehráli jejich členové velká množství divadelních představení. Ochotnické divadlo bylo svého času velmi rozšířenou, oblíbenou a hodnotnou zábavou lidí téměř v každé větší vesnici. Dnes většina lidí produkty tzv. průmyslu zábavy pouze konzumuje a vlastní schopnosti tvořit si tak ubíjí. Závodní i rekreační sportování, hlavně však fotbal, organizuje už mnoho let Tělocvičná jednota Sokol, nejstarší trvale působící dobrovolná organizace v obci. V posledních desetiletích působí i zájmové spolky jako zahrádkáři, chovatelé, včelaři, nimrodi a od založení rybníka i rybáři. To je stručný výtah z archivních pramenů.