Nýrov, Nejrov, dříve Nérov je vesnice ležící na východních výběžcích Českomoravské vrchoviny mezi městy Kunštát a Letovice v nadmořské výšce asi 500 m. Sestává ze dvou částí, původní vsi (Nýrov, Nérov, dědina) usazené v mírném dolíku a části vzniklé na planině v sousedství bývalého hospodářského dvora (Nýrovec, Nérovce). Z katastru o výměře 917 ha je více jak 600 ha lesa, který odděluje vesnici od okolních sídel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368. Osídlení zde bude i starší, což dokazuje objev hradiště či hrádku, dosud neurčeného stáří, nacházejícího se v lokalitě Hradisko asi 1,5 km jihovýchodně od obce, podle některých pramenů až pravěkého původu. Podle pramenů měl Nýrov v období třicetileté války 12 domů, v roce 1790 se zvýšil počet domů na 30 a obyvatel na 181. V roce 1900 zde bylo 32 domů a 230 obyvatel. Obyvatelé Nýrova se po většinu existence živili prací na polích a v lesích, až 20. století přineslo do obce určitý rozvoj. V roce 1908 byla postavena základní škola, o šest let později byla postavena silnice, která spojovala obec s Kunštátem a Letovicemi.V období první republiky zakládají občané požární sbor, který přetrvává v obci až do dnešních dnů. V třicátých letech je přivedena elektřina z elektrárny ve Zboňku. 

V obci trvale žije 227 obyvatel , valná většina z 85 domů je celý rok obydlena. Stále se učí v jednotřídní škole, funguje obchod s potravinami a hospoda. Čtvrt století slouží vodovod, od nedávna rozvod plynu, modernizována je i telefonní síť. Ještě dokončit opravu těch hrozných místních komunikací Dále do školy, k lékaři a na větší nákupy se jezdí do Kunštátu a Letovic (cca 5 km), dopravní spojení je v týdnu přijatelné, o víkendech téměř žádné. Většina obyvatel za prací dojíždí, zemědělské družstvo, jediný podnik se sídlem v obci, již téměř místní nezaměstnává.