Obec Lhota Rapotina leží na 16. stupni, 31 minutě východní délky a 48. stupni, 28 minutě severní šířky na území okresu Blansko. Její katastr měří 616 ha. Rozkládá se v údolích vytvořených erozní činností řeky Svitavy a potoka Bělá a na příkrých, zalesněných stráních, které lemují údolí a dávají jim krásný, romantický ráz. Nejvyšším místem katastru je kopec Strážka vysoký 539 m, nejnižší místo je při výtoku řeky Svitavy z katastru obce, kde je nadmořská výšky 296 m. Ústí potoka Bělá do Svitavy je ve výši 309 m.

V dobách, kdy se tvořila zemská kůra, byl náš katastr a kraj několikrát za sebou mořským dnem. V dobách, kdy zemská kůra byla velmi neklidná, vytvořila Brněnská vyvřelina, složená ze žulosyenitu (granititu), která zabíhá do katastru obce obloukem od Herousu (lom na kámen) po Strážku, nejvyšší kopec v okolí.Území obce se též dotýká Boskovická brázda, která je z pozdějšího období – karbonu.

Moře a mořské záplavy zanechaly v údolí mohutné vrstvy náplav. Po ústupu moře začala řeka Svitava formovat údolí a vytvořila a vytvořila několik stovek hektarů současné roviny, nížinu, na níž dnes stojí obec.

Osídlení pronikalo na území Lhoty Rapotiny ve XII. století, ale (vzhledem k hustému lesnímu porostu) nebylo časté a početné. V tomto století ze svobodných rodů a otroků vzniká vrstva poddaných sedláků a jejich podmanění se šlechtě – Boskovických pánů, jimž patřila půda a kteří ji propůjčovali k hospodaření sedlákům. 
Za posledních Přemyslovců osadníci platili vrchnosti desátky. V prvních letech nového osídlení byli však od plateb osvobozeni „lehotou“ (lhótou) a odtud vzniká název pro obec Lhota. 
Jméno Rapotina dostává obec buď podle zakladatele obce – Rapoty, nebo je tento dvouslovný název obce odvozen od Keltů.

První listinná zpráva o obci je z roku 1364, kdy Oldřich z Boskovic prodal dvůr ve Lhotě Rapotině Bertlémovi ze Lhoty Rapotiny. V roce 1385  V dalších letech a staletích se měnili páni nad Lhotou Rapotinou, nebo jak se ve 14. a 15. stol. Říkalo obci „Lhota při potoku Bělá“.
Symbolem vladyků ze Lhoty Rapotiny bylo kuře na žlutém erbu, na jehož vrcholu byla rytířská přilba.

Zpracoval Miloš Borek