Obec Kuničky leží východně od Doubravice na panství rájeckém. Hraničí svými pozemky na východě s Němčicemi a Žďárem, na západě s Doubravicí a Holešínem, na jihu s Rájcem a Karolínem, na severu s Újezdem a Boskovicemi; přísluší k politickému okresu boskovickému a k soudnímu okresu blanenskému. Kdy založena byla a kdo jejími pány bývali, není známo. Přifařena byla a jest k Doubravici.

Dle doslechu měli snad páni velkostatku rájeckého v místech těch, kde nyní stávají Kuničky ohradu pro výchov koní a hříbat, od toho snad název Kuničky. Obyvatelé kuničtí živili se vždy hlavně orbou, řemeslem a nádenictvím. Když železné doly a hutě na panství rájeckém a blanenském byly založeny, měli zdejší obyvatelé dobrý výdělek dovážením dřevěného uhlí do železných hutí, jakož i řemeslníci, kováři, slévači, zedníci, tesaři a měli hojnou práci v těchto hutích.

Kolem r. 1873 počaly doly a hutě železné klesati, jakož i z nedostatku dřevěného uhlí počalo se užívati uhlí kamenného, drahou dováženého a tím vedlejší výdělky jak rolníků, tak řemeslníků a nádeníků nápadně klesaly. Od té doby je mimo hlavní živnost orby, vedlejším zaměstnáním nádenictví při parní pile v Rájci, jakož i nádenictví při polním hospodářství velkostatku rájeckého; též mnoho žemeslníků je zaměstnáno v železárnách v Blansku. V zimní době mnoho obyvatelů poráží stromy v panském lese. Blahobytu v této malé obci nebylo snad nikdy.