Pozemek ve východní části města (za městskými hradbami u Řepické či Písecké brány) koupil primátor města Strakonice Wincenc Karel Siebert v Liliensteinu. Jeho syn zde roku 1685 založil špitál. Viktorinův bratr Theobald Karel Siebert z Liliensteinu, schwarzenberský knížecí rada, v poslední vůli odkázal špitálu další penize, z nichž měla být při špitále vystavěna kaple. Po jeho smrti byla kaple skutečně r. 1713 postavena. Kaple byla zasvěcena sv. Martinu a vysvěcena 11. listopadu 1715. Kaple se špitálem a zahradou byla v majetku Siebertovy nadace pro podporu nemajetných starých lidí. V roce 1949 areál převzala katolická charita, v roce 1956 ONV Strakonice. V letech 1932 - 1976 zde působily milosrdné sestry svatého Karla Boromejského (boromejky). V roce 1977 byla kaple zrušena, inventář odvezen a objekt přepatrován novým rovným stropem a přeměněn na zasedací místnost, která se v roce 1985 stala jídelnou. Od roku 1992 je ústav ve správě Městského úřadu Strakonice.

Kaple sv. Martina je součástí areálu bývalého špitálu. Kaple spolu s dalšími budovami bývalého špitálu (dnešního domova důchodců) tvoří architektonickou dominantu Lidické ulice. Kaple je dokladem historického vývoje města. Jednoduchá kaple byla postavena na začátku 18. století. V pohledu z ulice se uplatňuje především sanktusník a průčelí s kamenným portálem a polokruhově zaklenutými okny. Hlavní prostor kaple je zaklenut valenou klenbou s výsečemi, v patře jsou prolomeny otvory do bývalých oratoří.