Jedná se o slohově čistou secesní stavbu z roku 1911 - 1913, která je významným příkladem zdravotnické architektury a je zajímavá nejen svým provedením, ale i výtvarnou kvalitou. Budova sirotčince se secesními fasádami se dochovala v téměř intaktním stavu z doby její výstavby včetně hmotové sklady, dispozičního řešení i řemeslných prvků a do současné doby si podržela svou zvláštní a neopakovatelnou podobu. I přes to, že stavebně-technický stav budovy není úplně dobrý, si bývalý sirotčinec dosud nese prakticky úplnou historickou informaci a je tedy možné ji obnovit v téměř autentické podobě.

V interiéru se dochovala štuková výzdoba stěn a stropů, klenební konstrukce a rovněž i řada truhlářských a dalších řemeslnických prvků. Dílčí novodobé úpravy interiéru nijak radikálně nenarušily koncepci stavby a ponechaly jí tak její původní charakter. Památková hodnota sirotčince je umocněna i jeho původním urbanistickým a architektonickým umístěním v blízkosti historického jádra města Strakonice, stojící v pohledově velmi exponovaném prostoru. Tento typ „zdravotnické architektury“ je zatím poměrně málo zastoupen mezi registrovanými kulturními památkami nejen v jihočeském regionu, ale i v celé České republice. Areál významně zhodnocuje i ohradní zeď s pilíři na západní straně přilehlého pozemku.