Trocnovské dvorce ležely při staré cestě v lese mezi Radosticemi a Ostrolovským Újezdem, nedaleko Borovan. Jejich základy odkryly v první polovině 20. století archeologické průzkumy J. Petříka. Mikšův dvorec, který byl z obou zemanských sídel tím větším, ležel asi 150 m severně od rybníka zvaného Velký Trocnovský. Jeho ústředním objektem byla dvouprostorová budova s orientací východ – západ. Západní místnost (9 × 12 m) byla zahloubená, měla hliněnou podlahu a na západě pec; východní část objektu (10 × 15 m) byla vybavena ohništěm. Budova byla vystavěna ze dřeva na kamenné podezdívce, nelze však ale vyloučit, že její západní část mohla být celokamenná. Podle interpretace vedoucího výzkumu sloužila západní místnost k obývání, východní jako kuchyně, skladiště a chlév. V severním sousedství hlavní budovy dvorce ležela rozměrná stodola se sýpkou (18 × 6 m), jihovýchodně od ní studna. Přístup ke studni zprostředkovával valouny vydlážděný chodníček; obdobná cestička vedla z dvorku mezi budovami i na západ, kde býval vstup. Podoba opevnění či ohrazení dvorce není známa, patrně však mělo formu lehké konstrukce. 

Z trocnovského Mikšova dvorce se do současnosti dochovaly konzervované základy odkryté archeologickým průzkumem, zbytky pece a 9 m hluboká studna. V jižním sousedství Mikšova dvorce stojí muzeum – Památník Jana Žižky z Trocnova , západně od něj pak tradované místo Žižkova narození.