První nepřímou zprávu o existenci osady, ležící necelých 5 km jižně od Berouna, nalézáme v přídomku domácího vladyckého rodu (v roce 1391 je připomínán Sudík z Koněprus, v roce 1417 Jan Schenk z Koněprus a v roce 1431 opět Jan z Koněprus). Dle Profouse jde o obec, která proslula chovem koní „mimochodníků“. V roce 1437 byla její část příslušenstvím nedalekého kornského statku, který toho roku koupil vladyka Petr z Terešova (+ 1453). V 16. století náležely Koněprusy ke královskému hradu Točníku, tehdy často zastavovanému příslušníkům předních českých panských rodů (kupříkladu Vartenberkům nebo Lobkovicům). V roce 1594 se točnické panství stalo téměř na tři století panstvím komorním (správně i hospodářsky bylo spojeno s panstvími Králův Dvůr a Zbiroh a spravováno hejtmany, sídlícími na zbirožském zámku). Jméno obce je dnes spojeno především se známými Koněpruskými krasovými jeskyněmi, objevenými v roce 1950. Z archeologických nálezů proslula padělatelna mincí z let 1460-70, podobně jako četné nálezy ze starší doby kamenné. V obci samotné nejsou evidovány pozoruhodnější historické památky, památkou místního významu je kaple z 19. století se zvoničkou v průčelí.