Nejstarší zpráva o vsi Hudlicích se zachovala ve staré české kronice Václava Hájka z Libočan z roku 1541, kde při letopočtu 1003 je popisována událost o přepadení knížete Jaromíra Vršovci. Tehdy, jak kronikář píše, dostal zachránce knížete, Hovora, odměnou několik vsí - Kublov, Broumy, Trubín a také Hudlice. Ovšem jedním z prvních historických dokumentů upomínajících na existenci vsi je archivní zpráva uvádějící, že v měsíci květnu 1341 král Jan ustanovil dva urozence, Jana Jindřicha rychtáře z Provensdorfu a Peška Benešovského, aby v královských lesích vysadili dvě nové vsi, Chyňavu a osadu Hudlice, při nichž byla malá víska - Újezd. Byla tedy zprvu hudlická osada částí královského zboží. Vznik nové vsi v roce 1454 stvrzuje král Ladislav I. V roce 1460 ves náleží hradu Týřovu, později patří pod panství Křivoklátské. Krajina, ve které Hudlice leží má bohatou geologickou minulost. Jsou zde uložena ložiska železných rud, v okolí obce se těžívala rumělka a v potocích i nedaleké řece Berounce rýžovalo se zlato. Toto nerostné bohatství a hluboké křivoklátské lesy měly v dávných dobách velký vliv na složení obyvatelstva a způsob jeho obživy. Nákladníci dolů přiváděli ku svým horním dílům cizí havíře, hlavně z Německa - Bavorska a Míšně, kteří se v kraji potom trvale usídlili. Jejich jména se dodnes vyskytují v hudlické obci i sousedních vesnicích. Takovýmto způsobem dostali se do těchto míst i předkové nejslavnějšího hudlického rodáka Josefa Jungmanna. Jméno prvního Jungmanna se objevuje již ve 30-ti letých válkách a sám Josef Jungmann píše později v dopisech svému příteli Markovi, že „přišli sem nedobrovolně ze Saska“.