Obec Lukov byla již ve 13. století větší osadou s kostelem a samostatnou duchovní správou pod patronátem tišnovského kláštera. Pro nedostatek kněží byla však farnost roku 1638 podřízena Moravským Budějovicím, později byla na čas spravována z Hostima, v roce 1663 byla opět v Lukově zřízena duchovní správa. Brzy nato byl Lukov i s Jakubovem odprodán panství jaroměřickému, čímž přešel patronát na toto panství.

Kostel sv. Jana Křtitele je po úpravách v roce 1716, 1775 a 1904 ve slohu renesančním. Střecha kostela byla kryta šindelem ( v roce 1775 byl dosavadní strop nahrazen cihlovou klenbou) a měla do roku 1814 pouze malou věžičku nad kněžištěm. Roku 1804 nechal Dominik Ondřej Kaunic za přispění farníků vystavět věž. Při požáru v roce 1814, kdy shořely i střechy okolních 13 domů, byla zničena i původní věžička, která již nebyla obnovena.

V roce 1904 dostal kostel novou dlažbu a věž byla zvýšena o 12 metrů do dnešní výšky (32 m) a vybudována do dnešní podoby. Hlavní oltář pochází z dílny Petra Buška a synů z Sychrova v Čechách a byl v roce 1909 slavnostně posvěcem moravskobudějovickým děkanem Františkem Dostálem. Malíř oltářního obrazu není znám.

Křížová cesta je dílem Jindřicha Zdobnického ze Svitav a je z roku 1877. Nejstarší zvon z roku 1600 nese nápis: PRZI PAMACZE PANIE KATERZYNA WALDSSTEINSKA NA BRTNICY A GEWYSSOWICYCH LETHA PANIE MDC. Druhý zvon z roku 1705 zdobí nápis: S.MARIA S. FLORIAN ORATE PRO NOBIS GOSS MICH JOHANN GEORG SCHEICHEL IN ZNAIM ANNO 1705. Poslední zvon byl slavnostně posvěcen roku 1969 a nese nápis: MARIA POMOCNICE KŘESŤANŮ, ZŮSTAŇ MATKOU LIDU SVÉMU. VĚNOVAL LID 1969. ULIL RUDOLF MAŇOUSEK ZBRASLAV U PRAHY. Hrazené prostranství kolem kostela sloužila asi do roku 1840 jako hřbitov.