Lobodice patří mezi nejstarší obce na Moravě. První zmínka je již z r.1131 kdy byly majetkem olomouckého biskupství. Od konce 15.století je coby biskupské léno drželi majitelé tovačovskéhopanství (Tovačovští z Cimburka, páni z Pernštejna, Manriquezové, Illesházyové a hrabata ze Salm-Neuburgu). V letech 1704-1848 byla vesnice opět již pod přímou správou původní církevní vrchnosti v rámci kroměřížského panství, nicméně jistá část stále zůstávala u Tovačova jako manská. K obci se připojily osady Chrbov a Cvrčov. V osadě stál odedávna mlýn, prvně připomínaný už v roce 1318 a dále v letech 1496, 1532, 1538,1600. Byl zde i panský dvůr, v r.1790 však již rozparcelovaný mezi poddané.Z r.1693 pochází nejstarší lobodická pečeť. Z významějších historických památek stojí v Lobodicích kostel Panny Marie z r.1771 s dodatečně přistavěnou sakristií, Hanácký žudr z konce 18.století a socha sv. Jana Nepomuckého z r.1715 a dalši. Na katastru obce se nachází chráněná přírodní rezervace zvaná Zástudánčí, což je původní lužní les s přirozeným neregulovaným tokem Moravy. V blízkosti Lobodic jsou také tzv. Skašovská jezera ráj sportovních rybářů.