Katolický kostel vznikl pravděpodobně spolu s obcí před rokem 1300, byl zděný kromě dřevěné věže, která se udržela až do roku 1800. Největší vzácností kostela je zvon, který byl vyroben v letech 1420-1460 v Krakově, v dílně slavného zvonařského mistra Hanuse Freudenthala. Za druhé světové války zvon unikl rekvizici. Je to nejstarší zvon v Těšínském Slezsku, na kterém je gotickou minuskulou napsáno: GOT HILF UNS ALLER NOT, AMEN O KING DER ERE KOM MIT FREDE, MARIA ROSEN (Bože, pomož nám ze všelijaké nouze, o králi chvály, přijď v pokoji, Marie Rosen). Maria Rosen je pravděpodobně dárkyně tohoto zvonu. Tento nápis nám nic nenapovídá o jeho původů, ale zvon nese ještě další znaky: erb města Krakowa, polskou orlici a lilii. 

O velikém štěstí se dá mluvit během II. světové války. Oba mladší zvony (sv. Josef a sv. Kateřina) byly německým vojskem zrekvírovány a v kostele zůstal jenom ten nejstarší. Takže Vendryně se může pochválit jedním z nejstarších zvonů na Těšínsku. 

V 16. století se po celém Těšínském knížectví rozmáhá luteránské náboženství. A když i sám kníže Václav Adam se přihlásil k protestantismu, většina slezské šlechty jej následovala. Taky kostel ve Vendryni od roku 1550 na více jak sto let patřil protestantům. Zprávy o činnosti evangelických pastorů jsou velice skoupé. Navíc poslední evangelický pastor Štěpán Mokoszycki, při odchodu do Uher v roce 1654, vzal všechen inventář a cenné archiválie. Jak jsme vzpomněli, poslední pastor odešel v roce 1654, a tím kostel připadl opět katolíkům. Chrám byl zasvěcen sv. Kateřině a slavnostní poutě se konaly v neděli před svátkem Šimona a Judy (28. října).