Původně gotický kostel prošel řadou přestaveb a rozšíření: loď 1699, sakristie 1777, empírová přestavba 1834, věž 1875. Po II. světové válce bez využití chátral, v 90. letech 20. století obnova exteriéru. U sakristie pomník padlým z I. světové války.

Z původní stavby se zřejmě zachovaly obvodové zdi a opěráky presbytáře, orientovaného k východu. Západně od něj obdélná loď s hlavním vstupem od jihu, západní věž v ose jejího průčelí, částečně zapuštěná do svahu. Do ní vstup od jihu v úrovni podlahy lodi a od západu na emporu, vnější schodiště. Z východu k presbytáři připojená sakristie ve formě malé kaple se sanktusíkem. Všechna okna presbytáře, lodi i přízemí věže lunetová, z doby přestavby 1834. Zvonové patro věže se otevírá čtyřmi zvukovými okny se segmentovými záklenky. Vnější fasády prosté, členěné jen mělkými štukovými rámci. Interiér zaklenut plackou, míra zachování vnitřního zařízení vzhledem k osudu kostela nejistá.