Fara v Deštném v Orlických horách se poprvé připomíná v popisu diecéze pražské z let 1344 - 1350 jako jedna z 36 plebánií dobrušského děkanátu. O zániku staré plebánie a osudech i vzhledu původního kostelíka historické prameny nevypovídají. Jen v urbáři opočenského panství z r. 1598 se o zdejším kostele uvádí: "...V téže vsi jest kostel založení Marie Magdalény, k kterémužto žádných důchodů není, nežli co sami s sebe seberou, na kněze a kostel vynaloží..."

Kostel sv. Maří Magdalény Stávající dvouvěžový kostel sv. Maří Magdalény pochází z let 1723 až 1725, autorství bylo původně připisováno okruhu italského architekta Alliprandiho. V závěru 20. století byl však projekt a zčásti i realizace deštenského chrámu průzkumem Mojmíra Horyny a Pavla Zahradníka přiřčena Janu Blažejovi Santinimu (*1677, +1723). Tento architekt se nejvíce zapsal do podoby Rychnova nad Kněžnou. Přestavbou zdejšího zámku, přístavbou průčelí kostela Nejsvětější Trojice (1710-1714) a stavbou piaristického konventu a gymnázia vytvořil jedinečný soubor staveb, korunující městské panorama, i přes pozdější zásahy, dodnes. Plán deštenského kostela vyšel z nerealizovaného návrhu rajhradského kláštera a byly v něm uplatněny dvě nakoso postavené věže (do dnešní podoby přestavěné v roce 1844), střední konkávně proláklé pole a oblá předsíň, která má obdobu na zámku v Chlumci nad Cidlinou. (informace o Santiniho autorství - Slavík, J. (2000): Církevní architektura v Podorlicku, Křesťanství v Podorlicku, s. 190-191) Stavbu provedl chrudimský stavitel Leopold Ritzer.