Původ vesnice je pravděpodobně v kolonizační činnosti pasovského biskupství z poloviny 11. století (byla vybrána poloha kolem potoka a ne kolem komunikace, jak tomu bývalo zvykem v kolonizaci pozdější). První písemná zmínka je z roku 1269. Od roku 1466 až do zániku patrimoniální správy náležely Úvaly k valtickému panství Lichtenštejnů. Původně dolnorakouská obec osídlená převážně Němci (86 % v roce 1930) byla roku 1920 jakožto součást Valticka odstoupena Československu.

V meziválečném období zde byla v provozu cihelna a mlýn, působil zde spolek dobrovolných hasičů. V roce 1945 bylo národnostně německým majitelům konfiskován majetek (šlo o více než 75 % půdy a 83 % domů v obci) a byli vysídleni. Nově příchozí obyvatelé (převážně z okolí Břeclavi) osídlili pouze necelou polovinu domů, zbytek byl posléze odstraněn. Obec, která se v období existence Železné opony nacházela v hraničním pásmu, byla určena k vysídlení, které nakonec nebylo realizováno. Od roku 1964 jsou Úvaly součástí jihomoravského města Valtice. Dnes zde žije necelých 150 obyvatel.