Mrač v plenkách

První zmínky o Mrači pochází z roku 1318, z dob, kdy zde na tvrzišti zbudovaném na podlouhlém vejčitém pahrbku sídlil nechvalně známý lapka Zdislav z Mrače. Jeho předkové tu však pobývali na dřevěném hrádku již v polovině 13. století. Z toho se dochovalo již jen tvrziště v podobě dvou pahorků, příkopu a valů, které je nejenom pro Mrač velmi významným dokladem dávné historie, způsobu života a úrovně osídlení této lokality. Proto je celý areál také zapsán jako registrovaná kulturní památka.
S druhou mračskou tvrzí, již si tehdejší majitel postavil dále od někdejšího sídla Zdislavova, na nejnižším konci vyvíšeniny, nad potokem, je spojován už další rod, jehož příslušníci náleželi k panské šlechtě, ke známým Benešovicům. Jako první z nových majitelů se uvádí Beneš z Lopřetic seděním na Mrači (konce  14. století). Majitelé se pak často měnili.

Léta prosperity, hubené období a selská rebelie

Hospodářský dvůr stával východně od tvrze a v době svého největšího rozmachu byl ústředním dvorem pro rozlehlé panství od Konopiště až ke Komornímu Hrádku. Počátkem 18.  století byla v severozápadním rohu dvora zahájena stavba barokního zámečku, z něhož zbyly pouze obvodové zdi s okenními otvory a prvky svědčícími o ušlechtilé snaze stavebníků.     
K majetkové změně došlo na Mrači v r. 1727, kdy zdejší statek prodal Norbert z Vrbna Janu Josefu hraběti z Vrtby, majiteli sousedního Konopiště.
V roce 1887 získává konopišťské panství včetně Mrače, koupí od Lobkoviců následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand d´Este. 
Za významnou událost můžeme považovat selskou rebelii na Konopišti v červenci roku 1775, při níž byl zastřelen čtyřicetiletý sedlák Tomáš Přeučil z Mrače č.p. 19. Je pohřben ve společném hrobě u zdi chvojenského hřbitova, kde je i pamětní deska.

20. století a chuť budovat

V roce 1913 se tu zřídila vlaková zastávka. Po válce byl samotnými občany vybudován vodovod (1948) a neváhali ani přiložit ruku k dílu při stavbě restaurace a samoobsluhy (1975; práce zdarma na investiční akci Jednoty; objekt ovšem již několik let slouží jiným účelům), při budování horní požární nádrže a na konci 80-tých let i k přestavbě hospodářských budov na dnešní obecní úřad (v takzvané Akci "Z"). Otevřela se také dálniční přípojka (červenec 1971), elektrifikovala se železnice (1971) a zavedla se autobusová zastávka (1971).
Také komorový odstřel ve státním lomu v Mrači roku 1952 byl místní událostí. Řada měsíců byla hloubena pod vysokou skalní stěnou asi 45 m dlouhá chodba, z níž se pak vyhloubily ještě 4 boční chodby, jež se po ukončení kamenických prací daly zaplnit starým vojenským muničním materiálem, jako bombami, granáty a střelným prachem. Tohoto materiálu byly dovezeny celé vagony. Po přípravných pracích byl zabetonován vchod do hlavní štoly. Ale přece jen se nevědělo, co to provede. Občané museli zotevírat okna a dveře, zhasit ohně a opustit své domovy. Vraceli se až dlouho po hromové ráně, kdy žulová stěna byla rozdrcena. Elektrický odstřel při dodržení bezpečnostních opatření však nakonec dopadl dobře a skaláci měli zajištěnou práci.

Současnost

Do třetího tisíciletí obec vstoupila s novou hasičskou zbrojnicí (kde je i klubovna a tělocvična), s rekonstruovanou budovou obecního úřadu a novou restaurací, s opravenými a v noci osvětlenými soškami jejích patronů (sv. Jan nepomucký a sv. Barbora), s rozrůstajícími se kulturními aktivitami včetně historických bitev na tvrzi se stále se zvyšujícím se počtem obyvatel a mnoho dalšího.

TRADICE

Ze staročeských tradic dlouho přetrvávalo ochotnické divadlo, dožínkové slavnosti, maškarní průvody, poutě s procesím ke kapličce do lomu, s tanečními zábavami pouťovými i posvícenskými a atrakcemi, obchůzky vsí – Mikuláš, pomlázka, plesy.
V obci probíhají soutěže v křížovém mariáši, zábavy, mnohé akce pro děti (jako Mračský pohádkový les) a návštěvy jubilantů. Po dlouhá léta se pravidelně jednou za měsíc scházejí důchodci. Již po několik let se věřící schází na májové pouťové pobožnosti na návsi u zvoničky.

LITERATURA

Karel Nový: Železný kruh
Radovan Šimáček: Zločin na Zlenicích hradě L.P. 1318

FILMY ČÁSTEČNĚ NATOČENÉ V MRAČI

Jan Hus (1954, historický, režie Otakar Vávra)
Odysseus a hvězdy (1976, sci-fi, režie Ludvík Ráža)
Trhala fialky dynamitem (1992, komedia, Milan Růžička)
Čínská legenda – pohádka filmovaná v lomu.