Louňovice pod Blaníkem, nacházející se jihovýchodně od Benešova u Prahy, leží v typické pahorkovité krajině středních Čech. V krajině se mozaikovitě střídají pole, lesy a louky, časté jsou i menší rybníky. Charakteristickým znakem jsou menší obce rozptýlené v krajině. K Louňovicím jsou přidruženy čtyři z nich - Býkovice, Rejkovice, Světlá a Mrkvová Lhota. Průmyslové narušení krajiny je velmi malé a oblast byla zatím uchráněna i před silnější novodobou zástavbou.

V kraji najdeme řadu zajímavých historických památek, drobných sakrálních staveb i přírorodovědně zajímavých lokalit - pramenné louky a mokřady, lokality s výskyty zlata, zajímavé horniny, geomorfologické jevy i výskyty nejrůznější fauny i flory.

Nad Louňovicemi se zvedá známá hora Blaník, tvořená ve skutečnosti dvěmi vrcholy - Velkým Blaníkem (638 m n.m.) a Malým Blaníkem (580 m n.m.). Na Velkém Blaníku se nachází skalní výchoz, pojmenovaný Veřejová skála, odkud podle pověsti budou vyjíždět blaničtí rytíři, až bude české zemi nejhůře. Na Velkém Blaníku a jeho okolí byla vyhlášena v roce 1981 chráněná krajinná oblast o rozloze 40,31 km čtverečních. Správa CHKO se nachází přímo v Louňovicích pod Blaníkem.

Louňovicemi protéká říčka Blanice, v okolí Louňovic malebně meandrující. Řeka je zajímavá tím, že z ní lze vyrýžovat při troše štěstí malé zlatinky neboli šupiny přírodního zlata. Z Velkého Blaníku přitéká do Blanice potok Brodec s krajinářsky hodnotnými balvanitými partiemi.

Z okolních rybníků je největší rybník Strašík u Libouně o rozloze zhruba 10 ha, pod ním se nacházi dodnes obydlený Strašický mlýn.