Hradsko je opevněné sídliště z mladší a pozdní doby bronzové a také raně středověké slovanské hradiště nacházející se nedaleko stejnojmenné obce na náhorní plošině nad údolím řeky Pšovky. 

Archeologické nálezy štípané kamenné industrie, hlavně pazourky z čediče a křemene dokazují, že první osídlení hradiště proběhlo v době kamenné, v mladším paleolitu před 25 tisíci lety. Hradiště bylo osídleno i v době bronzovéaž laténské. Nálezy střepů keramiky a jamek po kůlech stavení dokazují přitomnost Únětické kultury v letech 1600 až 500 př. n l. Nález náramku z modrého kobaltového skla s žebováním na zdejším hradišti dokládá také přítomnost Keltů ve 2. a 1. století př. n. l.

Kolem 7. století se na hradišti usadili Slované. Skutečné opevněné hradiště zde bylo postaveno až v 8. století a bylo rozšířeno v 9. století. Patrně slovanský kmen Pšovanů zde již v 8. století vybudoval kamenné opevnění, pohanské žertviště a hrazený velmožský dvorec. V následujícím staletí se hlavním sídlem Pšovanů stal nedaleký Mělník, tyčící se na pískovcové skále nad soutokem Labe a Vltavy. Hradby hradského hradiště z počátku dosahovaly šíře 7 metrů, postupem byly rozšířovány až na 14 metrů, jejich zbytky v podobě valu procházely obcí Hradsko. Tyto valy byly v 1. polovině 19. století rozvezeny. Vnitřní zástavba v 9. století tvořila dvorec na nejvyšším místě náhorní plošiny. V 11. století byly provedeny změny v podobě vnitřního valu a zmenšení opevněné plochy. K zástavbě mladší fáze hradiště zřejmě patřil i kostel sv. Jiří stojící v místech dnešního několikrát přestavěného kostela. Strážní význam hradiště přetrval až do počátku 13. století.