První zmínky o Dubnickém potoku pocházejí již z r. 1221. První zmínky o vsi pocházejí roku 1289. V roce 1409 získala Dubnici Markéta z Lichnova (provdaná za Jindřicha Čelma) od Zikmunda Čelma z Brantic. Ta nechala statek svým dětem – Čelmům z Brantic. V roce 1435 přešla koupí na Pavla z Lichnova. Od roku 1523 náležela Dubnice ke krnovské komoře. Jednalo se o malou, zemědělskou obec. V roce 1848 zde byla otevřena Obecná škola (v roce 1900 měla 1 třídu). Filiální kostel sv. Antonína Paduánského pochází z roku 1822. V roce 1850 zde žilo 267 obyvatel téměř jen německé národnosti.