Je pravdou, že historičtí badatelé, případně autoři knih o historii, uvádějí různá data týkající se první zmínky o obci Přestavlky. Uvedeme zde tedy vícero pohledů na tento úsek naší historie.

O vzniku obce Přestavlky existují písemné doklady již z roku 1264, kdy přerovský purkrabí věnoval polovinu Přestavlk vizovickému klášteru, kdežto druhou polovinu vlastnili vladykové rodu, jenž se psal „z Přestavlk“. Tito vladykové však již v roce 1347 převedli svůj přestavlcký statek na vladyku Jakuba z Dobrčic, což je sousední obec. V té době byla v Přestavlkách zřejmě zbudovaná tvrz, i když první bezpečnou zmínku o ní máme až z roku 1531, kdy ji vlastnil Vít Říkovský z Dobrčic /Říkovice jsou rovněž jednou ze sousedních obcí/. Tvrz v obci byla za třicetileté války zničena. Roku 1676 je již uváděna jako pustá a to je také poslední zpráva o ní.                                

 První zmínka o Přestavlkách v písemných pramenech pochází z roku 1275, kdy se po nich píše olomoucký podsudí Alexandr, není však vyloučeno, že šlo v tomto případě o Přestavlky u Olomouce. V roce 1358 seděl na Přestavlkách Vlček z Přestavlk, který již nejspíše na zdejší tvrzi sídlil. Roku 1382 tento Vlček získal soudední Dobrčice a dále se píše výhradně po nich. Vlčkův syn Jakub se však opět po Přestavlkách píše, stejně jako jeho bratr Oneš a roku 1420 Jakubův syn Jan. Tento Jan žil ještě po husitských válkách a roku 1437 zapsal díl Přestavlk svému příbuznému Jakubovi z Dobrčic. Tvrz v Přestavlkách se nejspíše udržela až do konce 15. století, kdy se po nich píše roku 1499 Ctibor z Dobrčic na Přestavlkách. Nelze však s určitostí říci, zda sídlil stále na tvrzi, či tato již pouze dožívala. Na základě střepů z tzv. loštické keramiky, nalezených na tvrzišti, lze tvrdit, že tvrz byla obydlena ještě v polovině 15. století. Tvrz se v písemných pramenech uvádí výslovně až v letech 1592-1600, to už však šlo o tvrz, která byla předchůdcem dnešního zámku a jejíž hmota se mohla zachovat právě v jeho východním křídle.