Objekt byl postaven jezuitským řádem v roce 1667 na místě zbouraného renesančního objektu. Po zrušení řádu zámek sloužil v letech 1778-90 jako polní nemocnice. Následně jej koupil Ludvík z Levenau. Až do roku 1945 zámek vlastnil rod Eichhoffů. 
Po skončení 2. světové války začaly být prostory využívány pro potřeby ústavu sociální péče, který zde v pozměněné formě společně s domovem pro seniory působí dodnes. 
Zámek je trojkřídlá budova se zachovalými přízemními arkádami. K budově přiléhá rozsáhlý park s řadou cenných dřevin.