Hospital na protějším břehu Labe, si mnozí návštěvníci Kuksu, pletou se zaniklým zámkem. Ten však stál naproti hospitalu a je už dávno zbořen. Ve své době to však byl areál s lázněmi. Jeho zakladatel František Antonín Špork chtěl mít z Kuksu malé Versailles s jeho rušným životem. Lázně byly v podstatě jakýmsi rozdrobeným zámkem. Hrabě Špork je pojal jako svoji letní rezidenci. Nad schodištěm, které jako jedny z mála zachovalých památek, stával zámek. Od zámku vedly na obě strany dřevěné lázeňské kolonády, které se již nezachovaly a okolo břehů byly lázeňské budovy, hostince, opera, orloj a podobně. Malý zámek, velký špitál. Špork to podle mě chápal jako protiklad rozdrobenosti života, proto bylo v lázních tolik budov a atrakcí. Lázně samotné tu však fungovaly pouze 40 let. Jejich éra skončila smrtí hraběte Šporka. S výstavbou lázní se započalo v roce 1692. V roce 1695 byly zprovozněny a v roce 1710 došlo k přestavbě jedné z dřevěných lázeňských budov na kamennou zámeckou budovu. V roce 1711 u něj bylo vystavěno divadlo a v roce 1722 Dům filosofů s knihovnou. Ani jedna z těchto staveb se do dnešní doby nedochovala.