Je v celém mikroregionu nejmladší vsí. Nechal ho založit majitel dymokurského panství Camill Coloredo z Walsee roku 1768. Jde o obec, jejíž půdorys byl předem naplánován. Přímo v centru návsi se nachází místní škola zbudovaná v roce 1896, zde se také rozkládá soubor lip malolistých rostoucích kolem sochy sv. Jana Nepomuckého a zvoničky hned vedle. Stromy jsou v tradičním pojetí vysázené roku 1836. Na škole je umístěna pamětní deska věnovaná legionářům. V obci je rybník a vodní nádrž. V budově školy dnes funguje místní prodejna. Většinu obyvatel tvoří starousedlíci a chalupáři. Na svatého Jana Nepomuckého oslavují kamilovští občané pouť. Na východ od vsi je Osecký les s nejvyšším bodem v okolí. Toto místo se nazývá "Na pískách" a má nadmořskou výšku 290 m. n. m. 
V okolí se nacházejí dvě středověké zajímavé lokality. Severně od obce ležely Voděrady - vesnice s tvrzí a plužním dvorem. Zanikla ve 20. Letech 15. století. Přesto však existoval rod z Voděrad. Mikuláš z Voděrad se účastnil roku 1440 krajského sjezdu šlechty v Nymburce. Další pán Vláštěk z Voděrad pak s Jiřím z Poděbrad dobyl v roce 1448 nočním přepadem Prahu. V roce 1498 už ze vsi zbyl pouze dvůr, který patřil ke kněžickému panství. Druhou lokalitou je Mezilesí, o kterém máme první zmínku v roce 1318. Víme, že se zde v roce 1401 rozkládala vesnice, která poté byla o třicet let později připojena ke Skochovicím. Roku 1498 bylo Mezilesí nyní pouze jako zpustlý dvůr připojeno ke Kněžicím.