V jádru gotický hrad bergfritového typu, založený před rokem 1317 a rozšiřovaný ve 2. pol. 14. a v 15. století. V roce 1558 vyhořel, počátkem 17. století a v průběhu 18. století přestavován a upravován. Přestavbou vzniklo souborné dílo s množstvím prvků vynikající řemeslné úrovně (kamenické, kamenosochařské, dřevořezbářské, klempířské, tesařské a další), vytvořených převážně řemeslníky z nejbližšího okolí. Typické romantické sídlo, působivá dominanta kraje.Do dnešní podoby přestavěn v letech 1895 - 1910.

Prvním známým držitelem hradu byli páni z Vildenberka, kteří v roce 1382 prodali panství moravskému markraběti Joštovi. Ten je pak v roce 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu.

V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století. Je pravděpodobné, že na hradě Bouzově se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad . Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před rokem 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. V letech 1472 - 1696 byl v majetku mnoha různých českých a moravských rodů. Pak celé panství kupuje Řád německých rytířů.

Majetkem řádu zůstal hrad až do 1. 10. 1939, kdy byl konfiskován jako majetek spolku - nebyl uznán jako církevní majetek. Spolu s dalším řádovým majetkem byl předán do správy Gesellschaft zur Förderung und Pflege deutscher Kulturdenkmäler se sídlem v Berlíně.

Po válce byl konfiskován dle dekretu prezidenta č. 12/1945 a č. 5/1945 a č. 108/48 Sb. a podle zákona č. 135/46 Sb.

Od roku 1945 byl hrad ve správě Národní kulturní komise, Státní památkové správy, (Krajského) Vlastivědného ústavu (muzea) v Olomouci a od 1. 1. 1994 je ve správě státní příspěvkové organizace Státní hrad Bouzov.