Obec Osek nad Bečvou je začleněna územně pod okres Přerov a náleží pod Olomoucký kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Lipník nad Bečvou. Obec Osek nad Bečvou se rozkládá asi devět kilometrů severovýchodně od Přerova a pět kilometrů jihozápadně od města Lipník nad Bečvou. Tato část střední Moravy se historicky a etnograficky nazývá Haná. Území této středně velké obce trvale obývá cca 1200 obyvatel. Katastrem obce protéká řeka Bečva na níž stojí dva jezy, a podél prochází stejnojmenná cyklostezka.

Pro děti školního věku je v obci k dispozici základní škola vyššího stupně a rodiče menších dětí mají k dispozici také školku. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní areál s umělým povrchem, dětské hřiště s hřištěm pískovým a pro vyznavače Petrova cechu také rybářský revír Jadran, na kterém je také možnost  se okoupat. Dále v obci najdete knihovnu, kostel a dva  hřbitovy. V obci má externí ordinaci jeden praktický a dětský lékař. Z další občanské vybavenosti je zde matriční a poštovní úřad. V obci lze využívat plynofikaci, kanalizaci i veřejný vodovod. 

Obec Osek nad Bečvou leží v průměrné výšce 225 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1322. Celková katastrání plocha obce je 1303 ha, z toho orná půda zabírá 75 %.

Historie obce

Největší zásluhu na zaznamenání života naší obce v minulosti má první kronikář Jan Baďura (* 11.7. 1859 – † 16.5. 1933), který od února 1905 do května 1933 působil jako farář a děkan v Oseku nad Bečvou. Přitom se také plně věnoval studiu historických pramenů celého soudního okresu lipenského a vlastivědné práci. Kronikářem zde byl v letech 1914 – 1931.

V úvodu kroniky píše: „Obec osecká až dosud svých dějin neměla. Pamětní kniha byla sice zakoupena již v roce 1894, ale nebylo, kdo by se byl odhodlal do ní psáti. Jelikož v obecním archivu pramálo památek listinných z doby starší se uchovalo, bylo mi přihlížeti na mnohých místech k všeobecným poměrům, které takořka v celém okolí byly stejny, a k ústnímu podání.

Znalost dějin povzbuzuje k lásce vlastenecké, naplňuje nadšením pro vlast. Podobně i znalosť rodné obce povzbuzuje občany k vážnosti a přítulnosti k rodnému místu. Byť byla matička sebevíc chudička, dítko se za ni nestydí, naopak tím více k ní lne, s ní cítí a jest povzbuzováno, jí pomáhati, ji chrániti a cnostným životem jí k radosti a ke cti býti. Tuto povinnosť ukládá občanům rodná obec, matka jejich. Mým přání jest, aby dějiny tyto byly od občanů čteny a dále doplňovány. Jen tak budou míti cenu pro budoucnosť a dosáhnou účele výše označeného“.

Jméno obce

Na původ názvu obce jsou dva názory. Vincenc Prasek odvozuje jméno Osek z ruského osjekání (osykání) čili vlévání se jedné vody do druhé a za důvod pro svůj náhled uvádí okolnosť, že Oseky se nacházejí při ústí řeky jedné do druhé. Ač tento názor pro náš Osek též jest případným, (Lubeň do Bečvy), dáváme přednost jinému názoru z ohledu na blízké Podolší, kteréžto jméno poukazuje na les olšový, na jehož místě asi nynější Osek stojí. Podle něj se název Osek odvozuje v podání lidovém od osekaných (vysekaných) lesů. S tím souhlasí náhled Žunkoviče Martina, který dokazuje, že slovanská jména nebývají nikdy násilně tvořena a že následovně místa, kde bývalé lesy byly vymýteny, též Oseky nazývána bývají.

Velká pravděpodobnosť tohoto náhledu jde najevo z následujícího: Zdejší kraj byl za dávných dob zaplaven úplně, bylo zde moře, které zaujímalo celou střední Moravu a sem od Přerova se vlévalo a až za Hranice sahalo. Jeho břehy u nás tvořila horstva nad Veslíčkem a Dolním Újezdem se strany severní a u Hlínska se strany jižní. Když pak začalo vysychati, vyšší části jeho dna obeschly spíše a byly tudíš spíše obyvateli zaujaty. Na takové vyvýšenině zde, Újezdy horní zvané, povstala osada a dvůr Plačkov zvaný. Nižší část zůstala delší dobou bažinatou, v níž se olším dobře dařilo.

I tato čásť časem vyschla a tu jižně od Plačkova v rovině za olšemi založena byla osada nová., Podolší. Konečně olšový les byl vysekán a na jeho místě založen byl Osek, jehož zakladatelé byli obyvatelé Újezdů, kteří se usadili na příhodnější rovině.

Dvůr na Újezdech ale ještě několik století stával a zván byl dvůr osecký.