Kostel sv. Martina ve Strážnici

Tento chrám zdobí Strážnici již od 15. století. Je zasvěcen sv. Martinu z Tours a původně byl vystavěn v gotickém slohu jako součást nového města strážnického. Dnes o původním slohu svědčí gotické prvky, které je možno nalézt na exteriéru kostela. Jsou to dva zazděné gotické vchody, gotické opěrné pilíře a šest gotických oken. Tyto původní slohové prvky byly objeveny při opravě kostela v roce 1943.

Nové město, tedy i tento chrám založil Jiří z Kravař, což se projevilo i na erbech umístěných na venkovní fasádě kostela. Roku 1500 přebírají žezlo nad Strážnicí noví pánové – Žerotínové. Za jejich vlády působí při bohoslužbách kněží bratrské církve. Ke kostelu byla taktéž připojena fara, latinská škola a hřbitov.  

V roce 1628 kupuje město již zmiňovaný František Mágnis, čímž se stává jeho pánem. To se ihned projevilo i ve změně náboženského vyznání, neboť Mágnisové byli rod s katolickou tradicí. Nastává tedy období rekatolizace a od roku 1629 se slouží katolické bohoslužby.  

Kostel ve své historii několikrát vyhořel. Bylo to v letech 1625, 1704 a naposled v roce 1718. A tak v letech 1720-25 je chrám přestavěn v barokním slohu. Ze staré stavby zůstalo pouze zdivo a náhrobek Bernarda z Žerotína. Byl přistavěn nový presbytář, sakristie, dále všechny oltáře, kazatelna a umístěny sochy. Roku 1785 došlo ke zrušení hřbitova, který byl kolem kostela a ze hřbitovní zdi byla přistavěna kaplička sv. Antonína.  

Chrám se dočkal opravy až za dvě století. Roku 1939 byla opravena střecha a v letech 1943-45 je přistavena okrouhlá věžička, sloužící jako vchod na kůr. Pod kostelem je krypta, jejíž vchod je však zabetonován. Pravděpodobně zde jsou pohřbeni pánové z Kravař a z Žerotína a někteří strážničtí faráři. Před kostelem stojí novogotický kříž z roku 1848 a vedle se tyčí strážní věž, která během své existence byla několikrát zničena a své dnešní podoby se dočkala v roce 1718. Je vysoká 31,25 metru a nakloněná o 26,5 cm.  

Vnitřní výzdoba kostela Hlavní oltář je zasvěcen sv. Martinu z Tours. Jeho obraz pochází od kroměřížského malíře Jana Zapletala z roku 1833 Boční oltáře:  Oltář Panny Marie je tvořen sochou P. Marie růžencové a soškami představujícími sv. Dominika a sv. Kateřinou ze Sieny. Na protějším oltáři visí obraz sv. Barbory. Po stranách jsou umístěny sošky sv. Kateřiny a Háty.

Oltář sv. Cyrila a metoděje dal postavit farář Martin Novotný r. 1887. Po stranách stojí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Hedviky s erby svých zemí. Protější oltář sv. Anny a Jáchyma s dítětem Marií dal zbudovat měšťan Petr Havlíček, který byl ve Strážnici purkmistrem. Boční sochy představují sv. Floriana a sv. Vavřince