Kaple Panny Marie Sněžné, dnes kostel a poutní místo Provodov nalezneme asi 10 km jihovýchodně od krajského města Zlín. Kostel stojí na kopci na místě zvaném Malenisko asi 1 km od stejnojmenné obce Provodov. Počátky poutního místa pochází ze začátku 18. Století, kdy se ve snu mlynářce Anně Vlaštovicové zjevilo místo s léčivým pramenem. Mlynářka trpěla oční chorobou a po omývání vodou ze studánky se uzdravila. V roce 1720 zde byla postavena majitelem luhačovického panství hrabětem Wolfgangem Serenyem kaplička Panny Marie Sněžné jako dík za uzdravení.   Zprvu dřevěná kaplička byla přestavěna na zděnou s oltářem a v roce 1750 byla přestavěna v barokní poutní kostel, který zde stojí dodnes. Nedaleko kostelíka stojí kaplička do níž je vyveden pramen vyvěrající pod hlavním oltářem.  V lese nad kostelem se nachází křížová cesta, která pochází z let 1917-1918.

Provodovské poutě:

Pouť hasičů - první neděle v květnu

Pouť matek - druhá neděle v květnu

Pouť farnosti - druhá neděle v červenci

Hlavní pouť - neděle po slavnosti Panny Marie Sněžné (5. srpna) 

Dušičková pouť - se světelným průvodem na hřbitov na ukončení poutní sezóny - předposlední neděle v říjnu.

Interiér kostela, památkově chráněný, má půvab v jednoduchosti a prostotě. Měří 19 metrů, jeho šířka je 9 metrů a výška 8 metrů. Hlavní oltář Panny Marie v závěru kněžiště s uctívaným poutním provodovským obrazem Panny Marie Kojící, námět v našich zemích ojedinělý, tvoří součást původního zařízení kostela z třetiny osmnáctého století. Na epištolní straně je rokoková kazatelna z šedesátých let osmnáctého století (přístupná ze sakristie). Nad vchodem do sakristie visí obraz Panny Marie Sněžné z roku 1845, zajímavá nalidovělá malba od Miasného z roku 1845. Křížová cesta je od Emila Brendla  z roku 1947. Naproti sakristie je boční oltář Božského Srdce Páně z roku 1919, dále jsou zde sochy svatého Antonína Paduánského a svatého Františka z Assisi, sousoší svaté Anny s Pannou Marií a svaté Terezie od Dítěte Ježíše, v presbytáři sochy svatých Cyrila a Metoděje. Vzadu je umístěna dřevěná socha svatého Floriána a ve výklenku socha Panny Marie Lurdské. Sochu svaté Anny pod kůrem zhotovil František Charvát z Kutné Hory. Socha svaté Terezičky je z roku 1932 od Chrámového družstva v Pelhřimově. Vitráže v oknech zpodobňují svatého Josefa a svatého Jana Nepomuckého. V presbytáři je umístěn formálně zdařilý klasicistní krucifix z konce osmnáctého století, který byl původně umístěn na kruchtě. Varhany  mají šest rejstříků. Nechal je postavit  v roce 1911 Matěj Strmiska z Uherského Hradiště. Zvon na věži kostela je z roku 1734 (30 kg) s reliéfy svatého Josefa a svatého Václava byl zrekvírován a po válce přivezen z Prahy a je dokladem zvonařské práce z období nastupujícího empírového slohu.  Další zvon ve věži (45 kg) s mariánským reliéfem je z roku 1803. V letech 1985 až 1988 proběhla generální oprava kostela, která spočívala mimo jiné v obnově fasády, střech, odvlhčení kostela, rekonstrukci schodiště. Rovněž interiér kostela byl upraven (elektroinstalace, výmalba, úprava liturgického prostoru).

Socha sv.Fr.Saleského je asi 1km jižně od kostela.