Nový zámek v Dačicích byl postaven koncem 16. století v renesančním slohu, později byl upraven barokně a počátkem 19. století empírově. Prohlídkovou trasu tvoří reprezentační sály s portrétní galerií, velké empírové schodiště, obytné místnosti s empírovým zařízením a dva sály knihovny.

Historie
Dačice byly v 16. století centrem rozsáhlého panství Krajířů z Krajku, šlechtického rodu pocházejícího z Korutan. Ti zde nejprve nechali postavit tzv. Starý zámek (dnes sídlo Městského úřadu), renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Nový zámek rovněž v renesančním slohu postavil pro Oldřicha Krajíře (+ 1600) italský stavitel Francesco Garof de Bissone. V roce 1591 je v dačických pozemkových knihách uváděn jako novostavba. Není známo, zda byl zámek upravován během 17. století, za Viléma Dubského z Třebomyslic, za Berků a Fürstenberků. K přestavbě přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu (1693-1742), který panství koupil v roce 1728, nechal renesanční zámek přestavět barokně a nově zařídit.

Architekt Francesco Camelli navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. K zámku byla přistavěna kuchyně, v interiérechprvního patra se dochovaly bohatě intarzované parkety. Autorem nedochované sochařské výzdoby byl dačický sochař Sebald Kölbl. V roce 1809 přešel zámek dědictvím na šlechtický rod Dalbergů, pocházející z horního Porýní. Karl Anton Maximilian z Dalbergu (1792-1859) byl iniciátorem empírové úpravy průčelí zámku, kterou byl pověřen vídeňský architekt Riedl. Dominantou průčelí se stal středový rizalit se dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem. 

Ve 30. letech 19. století byly v empírovém duchu upraveny architektem Karlem Schlepsem také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je vynikající ukázkou empírové architektury u nás. Poslední úpravy za Friedricha z Dalbergu (1863-1914) v roce 1909 změnily vzhled nádvoří. Při výměněoken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem jižního křídla byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny. 

Po smrti Johanna z Dalbergu (1909-1940) se stal zámek nakrátko majetkem rodu Salm-Salm, v roce 1945 však byl zestátněn a zpřístupněn veřejnosti. Rekonstrukce fasád, hospodářského křídla, nádvoří a vstupu do zámku v letech 1990-1996 zhodnotila dačický Nový zámek pro současnost. Zámek tak skýtá návštěvníkům možnost kulturního zážitku prohlídkou jeho interiérů, prohlídkou expozice a výstav Městského muzea, které sídlí v jižním křídle, nebo možnost odpočinku na nádvoří či procházky v zámeckém parku. Za letních večerů ožívá nádvoří také koncerty a divadelními představeními.