Sehradice spojují dějiny s nedalekou Horní Lhotou, neboť byly vždy součástí rozsáhlého biskupského léna, k němuž patřil i Slavičín a jehož správním centrem byl hrad Engelsberk (jmenovaný v zakládací listině vizovického kláštera datované k.r. 1261). Pozůstatky hradu se nacházejí na kopci VALA (551 m.n.m.), dnes v katastru obce Horní Lhota, s jejíž historickou existencí je obec Sehradice úzce spojena.

V 1. polovině 15.století se hrad Sehradice a Starý Světlov staly sídlem loupeživých rytířů, kteří pustošili kraj. Zástupci moravských stavů proto oba hrady vykoupili. Po roce 1613 vlastnila většinu majetku v kraji, tedy i Sehradice, starobylá uherská šlechta Serényiů. Avšak i další majitelé patřili ke známé šlechtě. Šlo zejména o rod Haugviců a Larisch-Mönnichů, kdy se centerm stal rozsáhlý velkostatek Nový Světlov. Po první světové válce byl majetek obce Sehradice na základě dražby až do roku 1948 ve vlastnictví manželů Zbořilových.