Expozice

Krejčovská dílna - Nejrozšířenějším zaměstnáním na Drahanské vrchovině bylo ve dvacátém století krejčovství. Většina krejčích šila pro židovské oděvní podniky v Prostějově a také v Boskovicích. Krejčí pracovali vesměs doma a do konfekčních závodů či oděvních továren chodili  fasovat nastříhané látky a odvádět ušité oděvy. Expozice vám umožní nahlédnout do takovéto domácké dílny na počátku minulého století.

Truhlářská dílna - Poté co ve druhé polovině devatenáctého století zaniklo na Drahanské vrchovině tkalcovství jako hlavní zdroj obživy, krejčovství zdaleka nestačilo uživit všechny. Proto hledali zdejší obyvatelé jinou práci. Jednou z cest bylo založení Družstva pro zpracování dřeva na vysočině Drahanské v roce 1911. Jeho členové vyráběli především dřevěné hračky, se kterými se v roce 1913 zúčastnili i Výstavy moravských hraček v Brně. Slibně se rozvíjející činnost družstva však ukončila první světová válka. Zpracování dřeva v Drahanech, ale i v Protivanově a dalších obcích připomíná instalace truhlářské dílny.

Holičská oficína - Stejně jako kovář či krejčí, patřil k sestavě vesnických řemeslníků i holič. V našem muzeu máte nyní možnost vstoupit do holičství s vybavením z dob první republiky a starého Rakouska. Bývalo v Prostějově v ulici Pod Kosířem a mnozí obyvatelé z okolí ještě pamatují pana Břetislava Kovaříka, který zde s prvorepublikovou důkladností stříhal ještě před několika lety. Jeho oficínu letos darovala muzeu paní Hana Kroutilová.

Kabinet slavných rodáků - V pracovně Vincence Pořízky se můžete seznámit s životem a dílem tohoto nejslavnějšího drahanského rodáka a zakladatele studií hindistiky na Karlově univerzitě. V. Pořízka vytvořil mimo jiné i první hindsko český slovník a převedl do češtiny velkou část indických zeměpisných názvů, které geografové používají dodnes. Postupně přibývají medailony dalších vynikajících osobností, jako byla například operní zpěvačka Anna Dočkalová z Bousína, která už na počátku 20. století proslula svou extravagancí a neuznáváním genderových stereotypů. Kněze Aloise Kolíska z Protivanova, jednoho z tvůrců myšlenky společného státu Čechů a Slováků považují naši východní sousedé za posledního ze svých národních buditelů. Další kněz, Alois Musil z Rychtářova se věnoval archeologickým a zeměpisným objevům v Arábii, kde se stal dokonce náčelníkem jednoho z beduínských kmenů. Po návratu z orientu své objevy vědecky zpracoval a dožil jako farář na Šternbersku.