Na západním okraji vsi městečka, původně zcela izolován od jeho zástavby, stojí hostouňský zámek. Dnešní dvoukřídlá moderně upravená stavba, která ve své strohosti postrádá příslušnost k jakémukoliv stavebnímu slohu, je obklo­pena rozlehlým neupraveným parkem. Naproti zámeckému areálu stojí bývalý vrchnostenský dvůr, v jehož čele stával pivovar.

První konkrétní zmínky o existenci hostouňské tvrze se objevují teprve roku 1508.  Ve skutečnosti však byla vybudována mnohem dříve. O středověké podo­bě sídla  se nezachovaly žádné zprávy. Přítomnost starých stavebních konstrukcí můžeme v zámku předpokládat pouze na základě rozboru síly zdiva (viz analy­tický plán).Nejstarší pohled na hostouňský zámek se objevuje v 1. polovině 17. století na olejomalbě, která zachycuje hostouňský zázrak s hostiemi. Sídlo je tu zachyce­no jako dvoupatrový objekt s renesančním štítkem a mohutnou vstupní bránou.

Toto staré vyobrazení se vzácně shoduje s nedatovaným pohledem na zámek, který měl posloužit jako podklad pro barokní přestavbu sídla. Zámek je tu zob­razen jako mohutná dvoupatrová renesanční budova s okny zvýrazněnými ka­mennými a štukovými ostěními. Pouze klenutá brána je méně výrazná a postrádá ostění s erbem a vpadlinou pro padací most viditelnou ještě na staré olejomalbě. K zámku přiléhá nižší patrový trakt neznámého stáří. Zámek měl v té době pa­trně ještě čtyřkřídlou dispozici seskupenou kolem čtvercového nádvoří. Jako uzavřený čtyřkřídlý objekt je zámek zakreslen na mapě josefského vojenského mapování z roku 1764-1768. Zámek obklopoval příkop, dle tradice naplněný vodou, jehož rozsah můžeme vytušit na mapě stabilního katastru z roku 1838. Šíře příkopu mohla dle parcely vyznačené na mapě dosahovat 10-20 metrů. K radikální přestavbě zámku, financované Trauttmansdorffy, dochází patrně až po polovině 18. století. Návrh barokní přestavby se sice zachoval, nevíme však, zda byl realizován dle projektu. V každém případě byla stavba o patro snížena, zanikla rovněž dvě křídla, případně hradba, která čtvercový areál zámku uzaví­rala. Na dalších stavebních úpravách zámek již jen ztrácel. Fotografie a plány  z 19. a 20. století zachycují stavbu v podobě, jak ji známe dnes. Ve 2. polovině 20. století měnil zámek často majitele, což se projevilo i na jeho zanedbaném stavu, který byl opakovaně řešen razantními a velice necitlivými stavebními úpravami. Do roku 1990 využívala zámek sovětská armáda.  Po listopadu 1989 se objekt stal, stejně jako mnohé jemu podobné památky, předmětem finančních spekulací. V roce 1990 byl obcí i s parkem prodán za 1,5 milionů korun firmě Agos Praha, která jej obratem za 12 milionů korun prodala firmě Atlantic, ale ani tato firma na zámku neprodělala, protože jej za 54 milionů postoupila spo­lečnosti Litex Skuhrov nad Bělou. Zámek však nadále chátral a sloužil jako jis­tina pro bankovní úvěry.   Od roku 2002 je zámek využíván výchovným ústavem dětí a mládeže, v současné době proběhla jeho nákladná rekonstrukce.