První písemná zmínka o vesnici je z roku 1223, kdy jako svědek je uváděn Ziesce ze Sovenic. Pak potkal osadu osud rozdělené vsi. Roku 1320 tu měl majetek (platy) Vok z Rotštejna. Sídlo tu obývala i zemanská rodina pánů ze Sovenic. Připomínají se Ješek (1384), Štefan (1390), snad i Mika (1391), Protiva (1396) a další. V roce 1407 tu měl malý díl Drslav z Cholenic. Později tu hospodařili VáclavČelák z Mečíře, Václav Hrzán z Harasova, Jiřík Vančura z Řehnic, Jiřík a Václav Prockové z Cetně. Stavovská vzpoura v roce 1547 znovu zamíchala s majiteli jednotlivých dílů vsi. Po celou dobu tu měl statky i nymburský špitál. V roce 1574 se podstatný díl dostal do majetku Jindřicha z Valdštejna naDobrovici a tím i ke Křinci. V roce 1638 patří Sovenice ke kuncberskému panství a je tu panský dvůr s ovčínem. Tento stav zůstal až do roku 1945.