První písemná zpráva pochází z roku 1253. Obec se nachází v nadmořské výšce 599 metrů. Na území žije 240 obyvatel. Jedná se o vesnici, která leží přibližně 30 km severozápadně od Plzně na mírně se svažující planině obklopené v uctivé vzdálenosti ze tří stran velkým komplexem téměř neobydlených manětínských lesů. Hvozd je poprvé zmiňován v roce 1253. Ve 14. století patřil johanitům a do roku 1420 rodu Švamberků, kteří v té době vlastnili i Manětín. Ve druhé polovině 15. a první polovině 16. století byla ves často prodávána  a směňována a navíc byla feudálně roztříštěna. Až po roce 1576 byla opět sjednocena, a to pod rodem Hrobčických z Hrobčic, kteří Hvozd připojili k Manětínu. Součástí tohoto panství již zůstal do konce feudalismu. Postupně se vyvinul ve větší zemědělskou osadu, v současnosti je Hvozd živou prosperující obcí s necelými 200 obyvateli, poštou, malým obchodním střediskem a hostincem. Oválnou svažitou náves lemují zmodernizované statky s dochovanou půdorysnou osnovou a hmotou jednotlivých usedlostí. Uprostřed návsi stojí budova bývalého hostince a vedle něj na vysokém hranolovém odstupňovaném soklu zřejmě druhotně osazený litinový kříž. V severní části návsi najdeme kapli sv. Jana Křtitele, postavenou na obdélném půdorysu s polokruhovým uzávěrem se sedlovou střechou. Ve vrcholu střechy je zvonice. Západně od kaple stojí kamenný pomník padlým v 1. světové válce.  Pozornost si zaslouží i další drobné památky. Opřený u stodoly č. 37 u malé vodní nádrže při hlavní komunikaci  stojí z nějakého neznámého důvodu nově obílený starý smírčí kříž. Jedná se o  obdélnou kamennou desku s vystouplým reliéfem jednoduchého kříže o rozměrech 60x55x25 cm. Další obdobný  smírčí kříž nalezneme, obcházíme-li ze západu po žluté turistické značce rozlehlý areál zemědělského dvora. Zde odbočuje směrem doprava k dvoru Libenov polní cesta. Nad odbočkou nalezneme obdélnou desku z hrubozrnného pískovce o rozměrech 44×29 cm. na čelní straně s pozitivním reliéfem řeckého kříže. Jižně za dvorem pokračuje žlutá značka po polní cestě na Lité. Po její pravé straně je možné spatřit v polích litinový kříž na podstavci. O něco dále najdeme významná a velmi hodnotná boží muka ze 16. století, zdobená na hranolovém, vzhůru se zužujícím pilíři, plastickým rovnoramenným křížem a pod ním dvěma tesařskými sekyrami. Podle legendy zde byla postavena na památku souboje dvou dřevorubců o ženu. Na pilíři je malinká výklenková jednostranná kaplička ukončená tlapatým křížem. V katastru obce se nachází i kvalitní barokní plastika, a to při křižovatce silnice Bažantnice – Manětín s odbočkou do Hodovízu. Znázorňuje archanděla Gabriela bojujícího s ďáblem. Sochu nechala postavit roku 1772 Terezie Lažanská, rozená z Lisova, autor sochy není znám. Socha  má latinský nápis: „Aby pod ochranu sv. Michala krajina tato bez pohromy zůstala ze slibu dala udělati…“