Obec Volduchy, jejíž průměrná nadmořská výška se udává 400 metrů, leží 4 km severovýchodně od Rokycan. Je situována zčásti v pěkném údolí po obou stranách Voldušského potoka, na straně severní pak také na úbočí vrchu Plecháče. Na východě se nad obcí zdvíhá do výšky 561 metrů vrch Chlum.

O původu jména Volduchy nemůžeme říci nic určitého. Patří mezi záhadně složená jména, jejichž smyl a původ zůstává temný. V. Krolmus (1787-1861), farář a národopisec ve své sbírce pověstí píše: „Volduchy, o nichž se první zmínka činí při r. 1289, povstaly na úpatí hory Valduchu, na které prý se veliký duch vzýval.“ Podobně neobjasněná zůstala i otázka, proč Volduchy mají odpradávna ve znaku hřeben a proč vlastně jsou „Voldušáci hřebenáři“. Tradicí se stalo, že každou poslední neděli v srpnu se ve Volduchách slaví velká Bartolomějská a hřebenářská pouť.

Prvním známým majitelem Volduch je ve 13. a 14. století rod, který užíval erbu Dobrohostů. V následujících stoletích měnila obec velice často majitele a postupně přecházela do majetku Rožmberků, Lobkoviců, Černínů Nosticů, Šternberků a Colloredo – Mansfeldů.

Dominantou obce je kostel sv. Bartoloměje postavený koncem 14. století. Kostel byl původně gotický, ale slohově snad vycházel již z období románského. Na jeho současné podobě se podepsala pozdně barokní přestavba z poloviny 18. století a velký požár z r. 1817, po kterém následovala úprava z r. 1822. Z původně gotické stavby se dochovalo jen zdivo presbitáře a vítězný oblouk. Při požáru byla zachráněna socha sv. Bartoloměje ze 17. století, která dnes shlíží z barokního oltáře. Na východní straně svahu kostela se dnes nachází sousoší Bolestné Panny Marie, kterou nechala v r. 1729 pro Volduchy vytvořit zbožná Anna Antonie Nosticová. Kostel i sousoší byly prohlášeny za kulturní památky ČR.

První škola ve Volduchách byla postavena r. 1793, ale při požáru v r. 1817 vyhořela. Na jejím místě byla postavena r. 1821 škola nová, která však později svými rozměry nevyhovovala potřebám obce. R. 1901 byla proto zbourána a místo ní postavena budova nová, která od r. 1902 slouží do dnešních dnů.

Do katastru obce patří také dvě osady – Díly a Habr. Díly leží 2 km jihozápadně od Volduch a původně byly panským dvorem. První zmínka o nich pochází z r.1691.

Habr se nachází necelé 2 km východně od Volduch, v malebném lesním zákoutí, které zdobí dva veliké rybníky – Přední (zbudován již v 17. století) a Zadní (Trnovský). Osada v údolí mezi lesy, pojmenovaná snad podle habrových lesů, které ji kdysi obklopovaly, se původně jmenovala Josefov, stávala zde i socha sv. Josefa. Na březích Zadního rybníka byly v 70. letech vybudovány dva autokempinky, které si oblíbili nejen naši, ale i zahraniční turisté. Zde nacházejí nejen možnost koupání, houbařský ráj, bohatou síť značených turistických značek, ale třeba i křišťálovou studánku s chutnou vodou…

Po II. světové válce, kdy byly Volduchy osvobozeny vojáky americké armády (za demarkační linií v Habru to byla Rudá armáda), jsou zahájeny rozsáhlé úpravy obce. Pilnou prací občanů vyrůstaly a vyrůstají krásné domovy zasazené do příjemného prostředí . Na konci více než 700 let dlouhé cesty života mnoha generací stojí výstavná a upravená obec s moderními inženýrskými sítěmi. V průběhu let si občané vybudovali kromě jiného velkou a moderní tělocvičnu a fotbalové hřiště, koupaliště se sociálním zařízením, saunou a bufetem, mateřskou školu, uprostřed obce stojí velký Kulturní dům. K dispozici mají místní občané, chalupáři, chataři i turisté poštu, kadeřnictví, dvě restaurace, dvě prodejny se smíšeným zbožím a řadu dalších drobných obchodů .