Zámek postaven Valdštejny na konci 16. století. Zajímavá je i bývalá zámecká zahrada, kde se dosud dochovalo několik soch z dílny Jana Brokofa z počátku 18. století. V současné době není zámek přístupný.

Areál Nového Zámku situován 9 km jižně od Hostinného. Nové Zámky se poprvé připomínají v r. 1611. Stavba renesančního zámeckého sídla byla zahájena po r. 1590 za Jindřicha z Valdštejna, pro stavbu si vybral místo nad labským údolím na konci vesnice Dolní Olešnice. Podle vsi se zámek původně jmenoval Olešnický zámek a teprve od r. 1611 se hovoří o Novém Zámku, čímž se rozlišil od starého zámku v Hostinném. V jádře zámek pozdně renesanční, o jižní křídlo rozšířen v letech 1880 -90 za rodiny Dejmů ze Střítěže, přičemž byl novorenesančně přestavěn. Původní část je dvoukřídlá v pravém úhlu, jednopatrová, s nárožní polygonální věží při severním křídle a s pěti arkádami do dvora. Jižním křídlem tvořen půdorys písmene U. Do zámku se vcházelo dvěma branami, jedna stávala na jeho severovýchodním rohu a dotýkala se malého patrového domku, de bydlel vrátný (dnes čp. 113) a později i písař, a druhá u zámecké věže. V polovině 18. století se připomíná malá okrasná zahrada, kterou obohatila barokní doba sochařskou výzdobou i kamennými zahradními prvky, pískovcovou kašnou o průměru 6 m ve dvoře před křídlem s arkádami, menší osmibokou kašnou s vodotryskem a figurální výzdobou s andílky. Na severní a východní straně návrší vybudován park.