Evangelický kostel v Miroslavi Postaven v roce 1846. Kostel Českobratrské církve evangelické – jeden ze dvou miroslavských chrámů – není v pravém slova smyslu dominantou obce přesto, že v rámci města má nezastupitelné postavení. Svým vzhledem bez věže a zvonů a situováním mimo hlavní komunikaci se řadí k tzv. tolerančním modlitebnám, které byly budovány po vydání tolerančního patentu Josefem II. v roce 1781. V té době se v Miroslavi a okolí přihlásilo evangelíků poměrně málo, nemohli se proto osamostatnit, proto byli přifařeni ke sboru ve vzdálené Nosislavi. Jako filiální kostel nosislavského reformovaného sboru byl také miroslavský evangelický kostel v roce 1846 postaven a teprve poté získali miroslavští evangelíci samostatnost.  

V současnosti je evangelický kostel centrem Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Miroslavi, k němuž patří ještě tři kazatelské stanice s vlastními modlitebnami: Litobratřice, Moravský Krumlov, Bohutice a kazatelská stanice v Troskotovicích. V Miroslavi se konají pravidelné bohoslužby v neděli  v 8.30 ranní a v 19.00 hodin večerní pobožnost.

Po večerní pobožnosti následuje setkání v přilehlém sálku zvaném Kruh. Programy v Kruhu mají nepřetržitou tradici od roku 1901, kdy byl sálek postaven tehdejším Kruhem křesťanských mladíků a panen. Náplň kruhových setkání je obecně kulturní – cestování, literatura, umění, koníčky… Autoři besed jsou nejen členové sboru, ale také jejich přátelé a někdy i velmi vzácní hosté. Veškeré bohoslužby i besedy v Kruhu jsou přístupné veřejnosti a každý je upřímně zván.