Na břehu Berounky, nedaleko jejího soutoku se Střelou, leží městys Liblín. Jako první písemná zmínka o osadě Liblínu je udáván rok 1180. Ve 13. století je několikrát zmiňován jako majetek kláštera Sv. Jiří v Praze. Okolo roku 1360 byla nedaleko Liblína zahájena stavba královského hradu Libštejna, který se po dokončení, pravděpodobně v roce 1367, stal správním sídlem širokého okolí, včetně Liblína. Je možné předpokládat, že stavitelem a poté i prvním držitelem se stal pan Oldřich Tista z Hedčan. Na přelomu 14. a 15. století se hrad a zdejší panství stává majetkem starobylého šlechtického rodu Kolovratů, jehož jedna větev převzala název hradu i do svého jména a nadále se její příslušníci psali jako Kolovratové Libštejnští. Za husitských válek byl Liblín právě v souvislosti s útoky na hrad několikrát vypálen. Albrecht Libštejnský z Kolovrat byl dokonce krátký čas prvním mužem v zemi, hned po králi. V polovině 16. století se správa celého panství přenesla do Liblína, kde byla roku 1555 dokončena nová tvrz. Znovu vybudovaná ves byla potom opět skoro zničena v období Třicetileté války .V té době zůstala v Liblíně pouze tvrz a několik hospodářských budov. Nový rozkvět zaznamenal Liblín na konci 17.století. Tehdy bylo postaveno 25 nových chalup a rekonstruováno panské sídlo.To bylo v letech 1770 – 80 přestavěno na zámek, který byl později rodinou Wurmbrandů v polovině 19.století přestavěn do dnešní podoby. Od roku 1857 do roku 1930 panství sedmkrát změnilo majitele.V letech 1927 až 1929 byl postaven most přes Berounku. Již v roce 1945 převzal liblínský zámek stát. V rychlém sledu se několikrát změnilo jeho využívání pro různé ozdravné a školící programy. Od roku 1951 je v něm umístěn Ústav sociální péče. Panství samo bylo zestátněno v roce 1948, převzal je Státní statek Rokycany. Po roce 1989 se bývalý velkostatek stal předmětem vleklých majetkoprávních sporů, aby nakonec byl vrácen dědicům posledního předválečného majitele pana Kučery. V současnosti je majetek rozdělen mezi společnosti Libštejnské lesy s.r.o. a Liblínský statek s.r.o..

Významní rodáci

Jan Jindřich Marek ,pseudonym Jan z Hvězdy
*1803 – básník a spisovatel

Jan Knedlhans ,pseudonym Slavibor Liblínský
*1823 – novinář ,přímý účastník revolučních událostí roku 1848,později okresní hejtman v Kralovicích

Jan Vavřínek
*1827 – hudební skladatel

Jenny Schermaulová
*1849 – malířka a ilustrátorka

Karel Pergler
*1882 – politik,spolupracovník Masarykův

Josef Blažej Tomášek
*1885 – autor publikace o Liblínu, aktivní účastník odboje v dobách protektorátu, popraven v roce 1943

Současnost
Dnešní Liblín je díky krásnému okolí a historickým památkám oblíbeným cílem turistů a rekreantů. Těm nabízí možnost občerstvení a odpočinku hostinec „U Zámku“ a moderní hotel „Pension“ k tomu přidává i možnost ubytování v 18 pokojích. Pro návštěvníky se Liblín může stát výchozím bodem k návštěvě zříceniny hradu Libštejna, nebo nedalekého Krašova, případně výletu do 10 km vzdálené Mariánské Týnice, kde je v bývalém klášteře muzeum s trvalou expozicí historie zdejšího okolí. Stejně tak je možno navštívit konvent v Plasích . Přímo v Liblíně je možno si prohlédnout zámecký park a několik soch z roku 1731, zámek sám je dnes bohužel vidět pouze zvenčí, neboť je využíván jako ústav sociální péče a interiér není veřejnosti přístupný. Na náměstí je kostel Sv.Jana Nepomuckého, postavený v letech 1751-52. Socha tohoto světce z roku 1753 stojí v nedalekém parčíku, který je součástí náměstí. U kostela a v obvodové zdi zámku je umístěno několik hrobů z dob, kdy kolem kostela byl hřbitov, zrušený v roce 1846. Vedle silničky vedoucí podél řeky do kempu „Na Střelnici“ jsou vidět zbytky obvodových zdí bývalého domu č.p. 49, který je údajně rodným domem maminky Jana Nerudy, kam i sám básník rád zajížděl. U silnice k Hornímu Liblínu zůstal podstavec sochy Antonína Švehly, prvorepublikového politika. Sochu odstranila německá správa statku za okupace, dílo zkázy bylo dokončeno v šedesátých letech 20. století, kdy byla socha roztavena. Na Horním Liblíně je zajímavá kaplička postavená pravděpodobně v polovině 18.století.