Už při vyslovení jména obce Kladruby je dobře cítit jeho slovanský původ. Je vlastně tak české, že na našem území jsou Kladruby hned jedenáctery, nepočítaje různé Kladeruby, Kladrubce a podobně. Také se nám hned vybaví neproniknutelně lesy a hvozdy a pracovitý lid, který zde klády rubal a osadu v dávnověku založil. První písemná zpráva o obci Kladruby je z roku 1329 a o osadě Vojenice, která s nimi byla vždy spojena, je z roku 1352, kdy byly obě tyto osady majetkem proboštství mělnického. Později ale přešly do držení vrchnosti nedalekého Liblína, jeden čas patřily i k panství Hřešihlavy a nakonec byly připojeny ke Zbirohu. Obec Hřešihlavy se připomíná poprvé v roce 1363, kdy Jan z rodu Hřešihlavů dal postavit oltář v Dominikánském kostele v Plzni. V této době byla ves rozdělena, jednu část drželi Hřešihlavové, druhou Mikuláš Osovec. Z Hřešihlav pocházel i Rous, purkrabí na Karlštejně v polovině 15. století. Obec střídalo pak několik majitelů až ji roku 1734 zakoupili od Běšínů z Běšin páni z Rumerskirchenu. Ti zde postavili nejen zámek, ale k panství patřil i dnes dávno zaniklý pivovar, sladovna, mlýn, ovčín, chmelnice a hospodářský dvůr, který se ještě částečně dochoval. Historie vesničky Třímany je od samého počátku spjata s historií nedalekého hradu Krašova, s kterým vlastně sdílela či trpěla stejný osud, hlavně husitským obléháním a také za třicetileté války. Tehdy bylo celé okolí hradu velmi zpustošeno a popáleno, ale ves se brzy vzpamatovala a již roku 1676 měla 129 obyvatel. Tehdy byla natrvalo připojena ke Chříči a poddanský lid tak musel docházet na robotu až za řeku.

Obec Kladruby je tvořena částmi Kladruby, Třímany, Hřešihlavy a Vojenice.