Nejstarší písemně doložené dějiny farního kostela sahají až k přelomu 13. a 14. století, kdy nad ním přebírá patronát řád německých rytířů. V roce 1779 zachvátil město rozsáhlý požár, při němž vyhořel i samotný kostel. V 80. letech 18. století byl interiér kostela zcela přebudován. Na severní straně kostela jsou umístěny cenné renesanční náhrobky pocházející z období 16. století, v boční kapli se nachází polychromovaný náhrobní kámen zámeckého lékaře Kryštofa Bilického z Bilic. Vedle kostela je k vidění rovněž mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty pocházející z 18. století a arkádová zeď, tzv. Švédská zeď, s lunetovým cimbuřím z období 1523 - 1543.