Místní část Zahořany, původně samostatná obec, leží 1 km severně od Králova Dvora. Původ vsi je zřejmě středověký, ovšem první dochovaná zmínka o Zahořanech pochází až z roku 1525, kdy se Desky zemské zmiňují o jakési Kateřině Pytlíkové ze Zahořan. Samo jméno obce vzniklo od lidí, bydlících za horou. V té době tato malá vesnička patřila pod původně komorní panství Točník, které však tehdy vlastnili přechodně Lobkovicové. Ti také při dělení majetku v roce 1590 přesunuly Zahořany pod správu sousedního panství Králův Dvůr, které se později opět stalo komorním majetkem. Pod králodvorským panstvím potom Zahořany setrvaly až do zrušení poddanského systému v roce 1848. Poté se osamostatnily, od šedesátých lest 19. století až do roku 1910 byla k Zahořanům dočasně připojena i sousední vesnice Trubská. Zahořany bývaly pouze zemědělskou obcí s několika málo místními řemeslníky. Větších firem ani průmyslu zde nebylo. Ve svazích nad Zahořany se kdysi těžila železná ruda, s určitostí na přelomu 19. a 20. století, možná ale i dříve. Během dvacátého století ztratily Zahořany samostatnost dvakrát. Poprvé během druhé světové války, kdy byly v letech 1944 - 1945 připojeny ke Královu Dvoru, a v letech 1980 - 1990, kdy se sloučily s městem Berounem. K 1. 1. 2003 byly připojeny ke Královu Dvoru.