Tvrz stávala v mírném svahu na jižním okraji vsi a od návsi ji dnes oddělují stavby v místech rozparcelovaného hospodářského dvora; jejími nejvýraznějšími pozůstatky jsou č.p. 45 - patrové stavení, obsahující zdivo středověkého mázhaus, velká síň, paláce o rozměrech 9,5 x 14,5 m - a třípatrová budova č.p. 63 se zvalbenou střechou a krakorci po prevetu ve druhém patře jižního průčelí, tedy novější, původně raně renesanční palác z 30. let 16. století. Velmi významné pro poznání podoby nejen zálezské tvrze, ale i obecných zásad a podoby českých tvrzí a jejich stavebního vývoje, je vyobrazení tvrze v pohledu od severu z r. 1612, jak jej nakreslil Jindřich M. Hýzrle z Chodů. Velmi dobře jsou patrné budovy pozdně gotického i renesančního paláce, hradby s baštou a (dnes zcela zaniklé) rozměrné hospodářské předpolí s věžovou branou; pozoruhodné architektonické detaily zahrnují vysazená polopatra paláců, zděné pavlače, podobu krytých hradebních ochozů či sgrafitovou výzdobu fasád. (F. Kašička, B. Nechvátal: Tvrze a hrádky na Prachaticku, OM Prachatice 1990