Pro lokalitu  situovanou  na  břehu  velkého  rybníka,  kterou  procházela stará obchodní cesta do Bavor,  měl  zásadní  význam  rok  1570,  ve  kterém  byla  privilegiem císaře  Maxmiliána II. povýšena  na  městečko .  Tento  letopočet  je   zároveň  nejstarší  známou   historickou   zmínkou  o  Všerubech – či  spíše  osadě  zvané  Český Rybník,  Neumarkt,  Nejmark,  Nový Trh atd. Starší zmínky   vztahující  se  k  osídlení,  které  muselo  nově  vysazené  městečko předcházet,  nebyly v historických pramenech objeveny.      Mnohem  starší   než městečko samo  je  velký  městský rybník,  ten byl ve starých hraničních popisech  nazýván „der alte böhmiche Weiher“ (starý český rybník) a sloužil jako známý hraniční  bod.  Tento  název  byl také  přenesen  na osadu,  která  v  blízkosti  rybníka vznikla. Kolonizační aktivita  v  okolí Českého  rybníka  neunikla  samozřejmě  pozornosti  bavorské strany. Okamžitě po  vysazení nového  městečka informuje furstký hejtman nadřízené ve Straubingu o tom, že pán z Gutštejna  osídlil  Český rybník asi 22 poddanými. V 16. století je v těchto končinách zmiňován tzv. Rýzmberský  rybník,   ze  kterého  vytékala  Vostražní  řeka  tekoucí  k  Drnákovské  řece a Štolovičnému  potoku. Zda se skutečně Jedná o dnešní všerubský rybník není možné ze strohých historických   údajů   vyčíst.   Hlavním   iniciátorem   založení   nového   městečka   byl   majitel rýzmberského  panství  Jiřík  z  Gutštejna,  který  tento hraniční kraj vlastnil a na jehož přímluvu císař privilegium udělil. V roce 1581 došlo k dělení rýzmberského panství a městečko připadlo Jiříkovu synovci Janu Vilémovi.  Nový  majitel  sídlil  na tvrzi v Zahořanech, ke kterým získal mimo jiné díl městečka Kdyně, vsi Stanětice, Sedlec, Hříchovice, Prapořiště, Starec, Hájek a městečko Nový Trh (myšleny dnešní Všeruby) před tím založené.  Zanedlouho, již v roce 1586 odprodává Janova sestra  Sidonie  Zahořany s  částí vesnic a městečkem Všeruby za 26215 kop. míš. Janovi II. Vidršpergárovi z Vidršperka. Vidršpergárové udělili   městečku  v  r.  1606  nové  privilegium  doplněné  o  právo svobodného  odkazu  majetku.  V té době je městečko souběžně s  oficiálním názvem jmenováno také jménem Weyer – Rybník.       

Po bělohorské  porážce  změnilo městečko opět vrchnost a připadlo k Bystřickému panství Koců z Dobrše. Po smrti Diviše Koce si v roce 1641 rozdělilo panství jeho 6 synů. Všeruby získal  ve svém dílu  Rudolf  František  Koc.  K  městečku  náležely  ještě  vsi  Hájek,  Brůdek a Studánky.  Tak vznikl malý samostaný statek, který vlastní Kocové následujících 51 let. Tato skutečnost má za následek výstavbu panského domu a dvora, na kterém Kocové žijí a hospodaří.  Po Rudolfu Františkovi  je na Všerubech připomínán Maxmilián Koc. Za něho v roce 1654 proběhla ve městečku vizitace,  která  měla  soustředit  materiály pro sestavení tzv. berní ruly sloužící potom jako podklady ke zdanění poddaných i vrchnosti.      

Samostatnost statečku končí v roce 1692, kdy městečko s přilehlými vesnicemi koupil Volf Maxmilián Lamingen a opět je připojil k rýzmberskému panství. Po Lammingenově smrti  prodala vdova Kateřina 14. června 1697 celé Trhanovské panství Jiřímu Jindřichovi,  svobodnému  pánu ze  Stadionu. Při odprodeji panství obsahovalo: zámek Trhanov se dvorem, Postřekov – dvůr a ves, městečko Kleneč,  vsi Draženov, Újezd,  Chodov, Nemanice, Neubau, Mauthaus, Kubici, Starý a Nový Prenet, Maxenruh, Mysliv, Chalupy, Pláně, Fuchsberg, Horní a Dolní Fleky, Chudenín, Hadravu, Červené Dřevo, Hyršov, Springenberg, Hleďsebe, nové  domy za Herštejnem, zámek Kout se dvorem poplužním a vsí, městečko Nový Trh s domem panským,   dvory  Klíčov,  Starý  Dvůr,  Nový Dvůr a  Novotržský,  městečko  Novou  Kdyni  s domem panským, vsi Stráž, Tlumačov, Mrákov, Klíčov, Zahořany, Stanětice, Brnířov, Hluboká, Novou Ves , Smržovice, Lhotu, Pocinovice, Studánky, Brůdek a chalupy zámecké (Podzámčí) . Součástí Stadionského panství koutsko - trhanovského zůstaly Všeruby až do konce feudalismu.

V poslední z kapitol, které byly věnovány různým otázkám spojeným s dějinami městečka se zastavíme v období mezi světovými válkami. V té době patřily Všeruby svým  vzhledem  ještě mezi skutečná městečka. Velký rybník a malebná okolní krajina dávala místu přídech letoviska. Výletníci si zde mohli zakoupit  barevné pohlednice městečka, které si potom měli možnost vypsat v některé ze 20 výletních kavárniček.      

Je k neuvěření, že ve Všerubech byly tehdy 4 hospody, 3 řezníci, 2 pekaři, 2 koláři, 3 kováři 2 sedláři, 2 zámečníci, 1 klempíř a 3 truhlárny. Další 3 truhláři pracovali samostatně a měli ještě malé  hospodářství.  Z ostatních řemesel jsou uvedeni 2 ševci, 1 zednický a tesařský mistr, 3 krejčí, 3 – 5 mlynářů a 1 doktor. Obcí procházely autobusové linky a fungovala zde taxislužba. Zábavám sloužilo kino, taneční sál a kavárny. Městečko mělo dvě spořitelny, záložnu, 3  školy, faru, četnickou stanici a celnici. Z podniku je zmiňovaná keramička, cihelna a hospodářské družstvo. Svoji filiálku zde měl také všudypřítomný Baťa. (Podle informací všerubské  rodačky p. Hildy Schmausové a Eberleho kroniky).    

Městečko se tehdy skládalo z téměř 200 domů, ve kterých žilo přes 1 000 obyvatel. Dnes  je počet domů i obyvatel snížen sotva na polovinu uvedeného počtu. Řada domů (40) utrpěla  po- hromu při náletu spojenců před koncem II. světové války. Při náletu zahynuli 4 němečtí  vojáci a tři civilisté. Údaje, že se při náletu do všerubského rybníka  zřítilo  letadlo  americké armády, jsou nepotvrzené. Další chátrající domy, které městečku zůstaly po odsunutých Němcích,  byly odstřeleny mezi lety 1953-54.  Předčasně  explodující  náloží  utrpělo  různá  zranění  12  osob. Všerubská statistika počtu domů a obyvatel jasně dokumentuje změny, které do  jejich podoby vryla válka a následná izolace městečka. Nyní, po pádu železné opony se také Všeruby otevíra- jí našim i cizím návštěvníkům. Kletba pohraničí pominula a to,  co městečko  dříve  půl  století  tížilo, může nyní napomoci k jeho rozkvětu.      

Všeruby stojí dnes na prahu další z historických kapitol. Jak budou obsah této historické kapitoly hodnotit budoucí generace, záleží především na obyvatelích Všerub.