Původní tvrz ze 14. st. byla přestavěna v renesanci a následně v baroku v roce 1721 na zámek. Komplex budov si dochoval renesanční dispozici. Exteriér zámku pojednán architektonicky shodně. Cenný interiér, přízemní prostory klenuté včteně zámecké kaple.

Rozlehlý areál je situovaný v jihozápadní části obce nad řekou Otavou, při rozcestí komunikace, procházející obcí do Horažďovic a na Kozlov. V jádře renesanční objekt - přízemí jižního a jihovýchodní zámeckého křídla, přestavěný v baroku na zámek pro potřeby jezuitského řádu (v podstatné míře úpravy druhého podlaží), byl v první třetině 20. století „doplněn“ nástavbou druhého patra a radikální proměnou historických částí objektu na severovýchodě. Jižní křídlo starého zámku člení příčné zdi na šest - dále dodatečně členěných - částí; obě patra představují dispozičně podélné dvojtrakty (objekt nového zámku byl z větší části nepřístupný). Starší, pozdně gotickou fázi stavebního vývoje v areálu dokládají konstrukce bývalé tvrze, dochované ve značné míře v objektu položeném západně od jižního křídla zámku. Obytný objekt mezi bývalou tvrzí a jižním křídlem zámecké budovy je v podstatě novodobou stavbou z padesátých let 20. století bez architektonické hodnoty. Barokní sýpka uzavírá areál na západní straně. Dvoupodlažní objekt mezi sýpkou a objektem bývalé tvrze představuje v obou podlažích v podstatě příčný trojtrakt; objekt pivovaru(b)tvoří dispozičně dvojtrakt valeně zaklenutý. Historické přízemní hospodářské objekty v severozápadní partii areálu (bývalý kravín a konírna) na sebe kolmo navazují a v půdorysu vytvářejí formu písmene „L“. Rozlehlý dvůr znehodnocuje několik staveb realizovaných ve druhé polovině 20. století (novodobé ohrazení, vybíhající od severovýchodního nároží nového zámku, vymezuje areál v jihovýchodní části; pole mezi zděnými sloupky na podezdívce vyplňují děrované tvárnice; vjezd s plechovými vraty je situovaný poblíž zámecké budovy).

Nástavba druhého patra byla realizována v letech 1927 – 1928. V té době zde Podpůrný spolek haléřový dělníků akciové společnosti, dříve Škodových závodů v Plzni, zřídil ozdravovnu pro děti a ženy. Ostatní objekty byly k zámeckému jižnímu křídlu přistavěny v padesátých letech, když objekt získala do své správy armáda. Karpatský ženijní prapor zde sídlil až do roku 1991. Obci se podařilo získat celý objekt o deset let později. Od té doby je areál zámeckých budov a přilehlého hospodářského dvora pomalu revitalizován.