Cíl
obec, osada Dlouhá Loučka (obec)
POPIS MAPA
MAPA CENÍK
PROGRAM / MENU FOTO A VIDEO
KAM V OKOLÍ

Dlouhá Loučka byla založena pravděpodobně ve druhé polovině XIII. století. Latinský název Longa villa (Dlouhá ves) se objevuje již roku 1301, český Luczka poprvé r. 1303. V roce 2001 je to tedy 700 let, odkdy se dá doložit existence Dlouhé Longendorf. Z proměny jména vsi je zřejmé, že někdy kolem roku 1368 přibyla k Dlouhé Loučce nová část, takže se ves natáhla a stávala se dlouhou. Německé označení, které vystřídalo české názvy, ukazuje, že Loučka byla nově osídlována německým lidem. V letech 1509,1516 a 1523 je Loučka nazývána Velikou Loučkou.

Zakladatelem Loučky byl nepochybně šlechtický rod pánů z Loučky. Byla to asi jedna pětina z úřednických rodin na zeměpanském hradě v Olomouci, podobně jako páni ze Šumvaldu. Oba rody založily někdy ve XIII. století v samém podhůří Jeseníků nové vesnice, podle nichž se také zvaly. Olomoucké zemské desky se již ve XIV. století zmiňují o loučské faře, jejíž patronát byl rozdělen mezi více podílníků. Majetkové poměry v následujících dobách jsou v Loučce velmi nejasné a komplikované.

Dovídáme se zvláště o vdově paní Sabině, která se v roce 1348 dělí o pozemky se svými šesti syny. Koncem roku 1348 jim patřilo v Loučce mnoho půdy s patronátem nad farou a vedle toho celá ves Ruda. Toto období také charakterizuje zápis do Zemských desek.

V době husitských válek náš kraj nesmírně trpěl jak od vojsk husitských, tak biskupských. S koncem husitských válek očekávané uklidnění nenastalo. Války uherské za Jiřího z Poděbrad a občanské války mezi katolíky a nekatolíky přinesly nové boje a pustošení.

Páni ze Sovince, patřící k nejvýznamnějšímu husitskému panstvu na Moravě, si ponechali vedle malé části Loučky i částečné patronátní právo nad loučským farním kostelem. V roce 1543 přešlo sovinecké panství i s příslušnou horní částí Loučky do rukou Kryštofa z Boskovic, pána na Úsově. V XVI. století došlo v Loučce k velkým změnám v pozemkové držbě. Jako první ztratila kapitula v Loučce část, která kdysi patřila pánům z Miličína. Roku 1590 předala Velikou Loučku Hynkovi st. Bruntálskému z Vrbna. Ponechala si jen patronát nad loučským kostelem, který měl být stále obsazován katolickým farářem. Pán z Vrbna prodal Loučku s krčmami a vejstavou piv českým protestanským pánům Joachymu Pivcovi z Hradčan a na Klimštejně a Jiřímu Maláškovi z Rejdychu. Erb vladyckého rodu Pivců z Klimštejna je vytesán nad vchodem do renesančního zámečku, dnešní radnice.

Doba pobělohorská zanechala na území naší obce hluboké rány. Roku 1626 padl Sovinec do rukou dánských Mansfeldových vojsk a v letech 1642 - 1643 na severní Moravu vtrhla švédská vojska proslulého generála Torstensona. V blízkosti obce máme na švédskou okupaci přímou památku. V místech, kde ze silnice na Rýmařov odbočuje cesta na Karlov, je nedaleko rozcestí na pokraji lesa tzv. švédský kámen. Je prý na místě, kde dal Torstenson pochovat jednoho ze svých generálů.

Ještě roku 1749 bylo použito starého pečetidla Dolní Dlouhé Loučky z roku 1550. Dochovaný otisk má tvar kruhu o průměru 34 mm. V pečetním poli je poprsí světce držícího v pravé ruce knihu a v levé nůž. Jde o sv. Bartoloměje, jemuž je zasvěcen zdejší kostel. Po stranách hlavy je vročení 15-50. Legenda lemovaná linkami zní: " S COMUNITATIS LONGE VILLE ". Název obce Horní Dlouhá Loučka se objevuje v českých písemnostech od XVI. století. Od roku 1628 se v německých dokladech začíná objevovat název Ober Langendorf, v českých pak od roku 1786 Horní Dlouhá Loučka. Od roku 1952 po sloučení s Dolní Dlouhou Loučkou je pro spojené obce zaveden název Dlouhá Loučka.

Velikou roli v historii obce sehrál řád německých rytířů, plným názvem řád bratří a sester od německého domu p. Marie v Jeruzalémě. Řád získal roku 1623 Sovinec, roku 1696 koupil Bouzov a roku 1707 Dolní Dlouhou Loučku. Je třeba uvést, že určitou pozitivní roli v hospodářské oblasti řád přinesl.

Soužití Němců a Čechů v historii naší obce bylo do roku 1899 klidné a bezproblémové. V roce 1900 založil vysokoškolák Franz Lawall německý spolek Bund der Deutschen Nordmahrens a život české menšiny byl od té doby svízelnější. V roce 1910 žilo v Horní i Dolní Dlouhé Loučce celkem 2441 Němců a jen 29 Čechů. Děti se vlivem německé školy poněmčovaly a nebýt roku 1918, česká menšina by až na několik výjimek zanikla docela.

Podle starších projektů měla přes Loučku vést železniční trať na Rýmařov. V roce 1908 se znovu jednalo o přípojce Loučka - Uničov. Poblíž nynějšího kulturního domu mělo být osobní a v horní části Loučky nákladové nádraží. Všechno bylo již připraveno, ale uskutečnění projektu zabránila válka. V roce 1912 byla obec elektrifikována a v roce 1913 dostala Loučka telefonní spojení s okolím.

První světová válka zanechala v naší obci stopy na místním zámku, který byl přeměněn na nemocnici. Již v listopadu 1914 přišli první zranění. V lednu 1915 zde byla zřízena vojenská rezervní nemocnice až pro 100 raněných.

V roce 1918 byly německé a rakousko-uherské armády poraženy a 28.10. byla vyhlášena samostatná ČSR. Roku 1923 se konaly volby obecního zastupitelstva, při nichž vystoupila česká menšina se samostatnou kandidátkou. Ve 24 členném zastupitelstvu získala česká menšina jednoho zástupce - Leopolda Kropáče. V roce 1925 začala kolonizace pozemků řádu německých rytířů. V obecních volbách v roce 1927 byl starostou zvolen Jan Rotter a Leopold Kropáč zůstal zástupcem české menšiny v 8 členné obecní radě. V obecních volbách v roce 1931 si udržela pozice německá sociální demokracie. Jinak bylo i v tomto období soužití Čechů a Němců velmi dobré. S blížící se 2.sv.válkou začalo i v obci velké pnutí mezi oběma národnostmi. V roce 1939 Německá osídlovací společnost zabavila českým zemědělcům pozemky a veškerý majetek. Z Loučky se postupně odstěhovalo mnoho českých rodin. Od roku 1941 sloužil loučský zámek jako zajatecký tábor pro francouzské důstojníky a po odjezdu francouzů zde zřídili němci lazaret.

V neděli 6. května 1945 Dlouhou Loučku osvobodily jednotky Rudé armády. Téhož dne zvolili zdejší Češi první revoluční národní výbor. V dubnu a srpnu 1946 proběhly dvě etapy odsunu německého obyvatelstva. Po Únorových událostech roku 1948 byl v obci ustanoven akční výbor Národní fronty a nastala dlouhá léta budování socialismu.

V této souvislosti je třeba uvést, že bývalé budovatelské nadšení podmíněné v podstatě vynucenou socialistickou realitou je v současné době nahrazeno reálným tržním prostředím.


Otevírací doba

telefon +420 - 585 037 054


Kontakty


Adresa: 1. máje 116, 783 86 Dlouhá Loučka


Napište nám (objednávka, rezervace, dotaz)
Váš mail:
Předmět:
Telefon:
Zpráva:

ověřovací kód
opište kód      

Hodnocení lokality návštěvníky: 9.3333 z 10.


Přihlášení       Facebook
Copyright © 2003-2020, M.Kamler, info@KrasneCesko.cz      © 1997 - 2020, TOPlist s.r.o.