Obec Luženičky se svými dvěma sídelními částmi – Luženičky a Luženice leží necelé 3 km severozápadně od okresního města Domažlice jako součást satelitního zemědělsko obytného zázemí a spádového území průmyslového jádra oblasti. Téměř docházková vzdálenost od komplexně vybaveného sídelního útvaru, poskytujícího nejenom veškeré služby, ale i pracovní příležitosti a bohatý turistický ruch, odsouvají věnec přilehlých vesnic do stínu podnikatelského zájmu. Kontrastně k tomu pak působí intenzivní zájem o pozemky pro obytnou výstavbu, která oproti minulým letů dlouhodobé stagnace až úbytku počtu stálých obyvatel v poslední době přináší stabilizaci a v případě Luženiček i zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel. Šumavský horský masiv chrání od jihu domažlickou kotlinu, jíž od severu konkuruje nevýrazně zvlněný podkovovitě utvářený hřeben mezi Draženovem na západě a Milavčemi. Krajinnou dominantu vytváří Baldovský vrch s nadmořskou výškou 544 metrů. Strategicky cenná poloha, poskytující daleké panoramatické pohledy a umožňující ovládnutí pohraničního území byla využita zejména za husitských válek, kdy významným způsobem přispěla k vítězství husitů v roce 1431. Památnou bitvu zde dodnes připomíná památník s barokní kaplí. První písemná zmínka o sídle Luženice je již z roku 1379, o Luženičkách pak z roku 1543, kdy patřila do majetku královského města Domažlice. Z hlediska společensko - historického vývoje představuje předmětné území mimořádně aktivní oblast nejen jako nárazníkové pásmo vojenských tažení a střetů, ale v obdobích klidu i jako důležité obchodní cesty. Chodsko - domažlický region, projevující se specifickými znaky stavební tvorby od rozsáhlého šumavského pásu, se odlišuje etnografickým původem i způsobem života a je poměrně jasně čitelný v uspořádání sídel. Předhůří Šumavy s výškou 350-460 m.n.m. vytváří vhodné krajinné prostředí pro rozvoj zemědělské výroby ať již rostlinné nebo živočišné. Kotliny, chráněné mírně svažitými pastvinami, dovolily rozvinutí poměrně husté sítě osídlení. Urbanistické útvary se v průběhu vývoje koncentrovaly do rozlehlejších a celkem pravidelných celků se středověkým založením jádra. Základní síť městských center, prosperujících z pohraničního obchodu byla dále zahušťována lokalitami vesnického zemědělského charakteru. Oproti hornatým, řidčeji osídleným oblastem s rozptýlenou zástavbou typu samot, se skládá řešené území z proporčně vyvážených ploch zalesněných, prostřídaných intenzivně obdělávanými polnostmi, loukami a pastvinami využívanými pro chov dobytka. Dnešní význam oblasti spočívá především v jeho krajinné hodnotě, soustřeďující nejenom cenný zdroj dřevin, půdního fondu, ale zároveň i soustavu rybníků, propojených hustou sítí vodotečí. Blízkost okresního města pak dává možnosti využití obce jako satelitního obytného celku vlastních Domažlic. V současné době se stal Baldovský vrch včetně staré stromové aleje atraktivním rekreačním a výletním místem obyvatel Domažlic.

Zdroj: http://www.luzenicky.cz/cs/oobci/