Město Švihov se rozkládá v údolí řeky Úhlavy asi 10 km severně od Klatov. Dnešní švihovský mikroregion zahrnuje kromě vlastního Švihova obce Bezděkov, Jíno, Kaliště, Kamýk, Kokšín, Lhovice, Stropčice, Těšnice, Třebýcinku a Vosí. Samotný Švihov má 1160 obyvatel.

Význam sídla je posílen existencí řady památkově chráněných, kulturních a přírodních zajímavostí jak v sídle samotném tak v jeho okolí. Nejvýznamnější dominantou města a atraktivitou cestovního ruchu nadregionálního významu je vodní hrad Švihov, zapsaný na seznamu národních kulturních památek. Množství přírodních i historických památek v blízkém okolí dávají městu předpoklad rozvíjet se díky sílícímu cestovního ruchu.

Jeho okrajovou částí prochází významný dopravní tah silnice E 53 a železnice vedoucí z Plzně do Klatov a dále na hraniční přechod v Železné Rudě. Dobré silniční i železniční napojení na okolní střediska osídlení, poloha v jedné z hlavních rozvojových os okresu Klatovy i blízkost Klatov činí ze Švihova do budoucna atraktivní rozvojové sídlo.

Vlastní ekonomická základna je však poměrně malá a neodpovídá významu sídla. I přesto je město díky největšímu množství pracovních a obslužných kapacit přirozeným spádovým střediskem pro nejbližší okolní obce. Největšími zaměstnavateli jsou zemědělský podnik, provoz na výrobu textilních vzorků a dva malé strojírenské provozy. Mnoho lidí zde pracuje v sektoru služeb. Avšak více než polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva se vydává za prací především do Klatov a v menší míře také do Přeštic a Plzně.

Přestože město nevyniká velikostí, má nadprůměrnou občanskou vybavenost. Ve Švihově se nachází zdravotní středisko s ordinacemi praktického, zubního, dětského i ženského lékaře, nechybí ani lékárna nebo dům s pečovatelskou službou. Do základní a mateřské školy zde chodí děti z dvaceti okolních obcí. Pro sportovní a kulturní vyžití nabízí město hřiště, kulturní dům, kino. V radnici sídlí vedle městského úřadu s matrikou také pošta.

V roce 2002 si město prodělalo nepříjemnou zkušenost. Švihov postihla ničivá povodeň. 13. 8., kdy řeka kulminovala, byla v místech, kde má běžně hloubku kolem 1,5 metru, naměřena hloubka 5 m. V místech, kde je řeka za normálních okolností široká 10 metrů, měla šířku až 400 metrů. Na náměstí Dr. E. Beneše bylo v té době 180 cm vody. Pod vodou se ocitla polovina Švihova. Některé ulice a louky kolem města se změnily v široké koryto rozvodněné řeky. Hrad, národní kulturní památka, byl prakticky odříznut vodou od okolí. V centru města se lidé pohybovali pouze ve člunech. Zaplaveno bylo ve Švihově 116 domů, z nichž 14 muselo být v důsledku vážného narušení statiky zbouráno. Škody na majetku způsobené povodní dosáhly 50 miliónů Kč.

I když uběhlo spousta vody, po té, která Švihov v roce 2002 zaplavila, následky zůstávají dodnes. V současné době jsou již vybudována protipovodňová opatření reprezentovaná inundačním mostem na silniční komunikaci E53, protipovodňovými hrázemi, hradidly a uzávěry kanalizace.

Dnes městečko Švihov přivítá návštěvníky velmi příjemným prostředím a kruhová křižovatka už nikoho nepřekvapí. Ale až do roku 2003 to zde vypadalo, jako by se člověk náhle ocitl v osmdesátých letech minulého století. Místo po chodnících se tu chodilo po vydupaných hliněných a štěrkových cestách. Zvlášť když zapršelo, stála cesta kalužemi za to. Během tří let se ale velká část Švihova změnila k nepoznání - díky miliónům korun z fondů Evropské unie. Unie přispěla třeba i na obnovu starých betonových skruží od studní, na kterých vytvořil klatovský výtvarník Václav Fiala z dubových trámů tři objekty připomínající různá tělesa.

K dalšímu rozvoji cestovního ruchu ve Švihově bude sloužit i plánovaná naučná stezka okolím Švihova nebo cyklostezka č.38 z Klatov přes Švihov a Červené Poříčí.

*

"Město Švihov leží na někdejší zemské stezce, uprostřed mezi Klatovy a Přešticemi, od každého 2 hodiny vzdálí, v kraji plzeňském, na obou březích řeky Úhlavy. Usedl v krásném, veselém a úrodném údolí, které řeka protéká. Údolí samo dosti úzké kolkolem věnčí vrchy a lesy....“.

První zemanské sídlo ve Švihově bylo zřejmě už kolem r. 1194, přestože první písemná zmínka o vsi Švihov pochází až z r. 1245, kdy byla v držení Držkaje. Pojmenování dostal Švihov od vlastního místa, kudy v táhlém údolí švihaly větry.

V první polovině 14. stol. postavil patrně Vilém ze Švihova velikou tvrz na místě dnešního hradu, už s použitím vody jako hlavního obranného systému. Při této tvrzi vzniklo na pravidelném půdorysu městečko s farním kostelem, které se mělo stát centrem rozsáhlého panství.

Přímý důkaz o tom, že Švihov byl městem máme z roku 1367. Co paměti sahají, byl však Švihov městečko poddanské, chudé a malé, neboť právo mílové sousedních Klatov překáželo v jeho rozvoji.

V roce 1396 se člen rodu a majitel panství Břeněk Švihovský z Rýzmberka stal dvorním sudím a daroval roční plat dominikánskému klášteru v Klatovech. Jeho nástupce Vilém byl jako věrný stoupenec katolíků nebezpečným odpůrcem husitů. A proto byla v roce 1425 obrovskou přesilou 9000 husitů tvrz dobyta. Ale i tak husitům trvalo dobývání celých 15 dní a to i přesto, že tvrz obývalo pouhých 136 členů posádky. Ti za svoji statečnost získali právo svobodného odchodu do Klatov. Po husitských válkách byl hrad opět navrácen do majetku Rýzmberků.

Jediný Vilémův syn, Půta Švihovský z Rýzmberka zastával funkci nejvyššího sudího Království českého. Proto si vyžádal od Vladislava II. právo k postavení několika hradů na svých panstvích. Na místě staré tvrze začal stavět rozsáhlý hrad. S hradem je od té doby město spjato a tvoří jeden celek. Přestože patřil k nejbohatším velmožům království (získal přeštické panství s 10 vesnicemi, Horažďovice, Prácheň, panství Rabí, Roudnice a Kašperské Hory s právem dobývat zlato) měl, vzhledem ke svým velkým stavebním aktivitám finanční potíže. Ty vyrovnával tvrdým způsobem hospodaření a zaváděním dalších pracovních poddanských povinností. Tím si vysloužil nenávist obyvatelstva, které jeho náhlou smrt v roce 1504 uvítalo.

Po dostavbě hradu byl rod Rýzmberků tak zadlužen, že byl nucen panství roku 1548 prodat Heraltu Kavkovi z Říčan a na Štěkni. Za jeho vlastnictví počaly menší renesanční úpravy hradu, spočívající ve výzdobě. Město dostalo privilegium ke konání trhů a jarmarků a právo pečetit červeným voskem. Švihovské trhy měly znamenitou pověst a kupci přicházeli z Bavor, Chebu i z Rakouska.

Význam Švihova upadl především poté, co panství na konci 16. století získali Černínové z Chudenic. Hrad přestal být feudálním sídlem a Švihovské panství bylo postupně přičleněno k Chudenickému. Město a hrad v té době navíc utrpěly v důsledku třicetileté války, kdy se tudy dvakrát přehnalo švédské vojsko. Poprvé vyplenilo město, ale o dobytí hradu se nepokusilo. Podruhé, když posádka z hradu vystřelila, Švédové město vypálili a odtáhli.

Po třicetileté válce císař Ferdinand III. nařídil hrad „rozmetat“, prý proto, aby se nemohl stát útočištěm zemských škůdců. Díky intervencím a oddalování demolice se podařilo hrad zachránit, bohužel to, ale zapříčinilo jeho částečnou destrukci. Starobylý ráz městečka byl pak setřen dalšími požáry v 18. a 19. století.