Ves Slatina u Horažďovic, dříve uváděno u Lnář, byla založena v polovině 12. století, kolem roku 1150. Patří spolu s několika dalšími vsi mezi nejstarší v okolí. Např. ves na Hradišti - dříve Na Gradišti, ves Pole - dříve Na poli, ves Záboří, Bratronice, Slivonice, Pačejov aj. Okolí bylo zalesněno a jen málo osídleno. Jednalo se o dřívější rozptýlené slovanské osady, jejichž středisky byla slovanská opevněná hradiště "Na Hradišti" u Kasejovic a dále hradiště Na Práchni. Jejich původ sahá do období osídlování této oblasti Slovany. Původní slovanská osada se vyvíjela v ranně středověkou ves. Nejstarší obydlená místa jsou v prostoru čp. 7, 22, 23, 24, 26, 27, 29, 31, 33, 48. Postupnou kolonizací přicházely další rodiny a osazovaly prostory stále na této obydlené straně. Č p. 21, 28, 30, 45 a v další kolonizační vlně to byly prostory čp. 2, 3, 4, 5 aj. Vzhledem k názvu vsi z něhož vyplývá, že se rozkládá na slatinné a bažinaté půdě, se při osídlování využíval terén vyšší, skalnatější a sušší. Nejstarší získaná půda ždářením je právě směrem za těmito nejstaršími osídlenými místy. Tito starousedlíci se postupně stávali gruntovníky. Nejstarší získaná pole jsou směrem od Liští, přes Trávníky, Stružka, Na dolích, k Novému, k Náramku a Hořicum. Všude jinde v okolí byly husté lesy (pralesy) a původní divoká příroda. Kolem roku 1170 bylo již získáno přes 100 korců půdy t.j. cca. 30 hektarů.